Předchozí článek     Obsah časopisu | Časopis BIOM, články a sborníky | Domovská stránka     Další článek

Popis kotelny na biomasu Stetteldorf am Wagram (Rakousko)

Ing. Antonín Kutil, CZ BIOM a EKOSTYL, spol.s r.o.

V průběhu odborného semináře v Dešné a exkursí, byla navštívena i kotelna na spalování slámy v Rakousku, situovaná nedaleko od Vídně, v obci Stetteldorf. Tato 2,5 MW kotelna na spalování slámy je příkladným, velmi dobře propracovaným řešením ekologického a ekonomicky efektivního vytápění a přípravy teplé užitkové vody pro 220 objektů. Jedná se o řešení, které může být vzorem a inspirací i pro řadu našich obcí. Proto bylo na místě získáno co nejvíce údajů, které mohou být zajímavé i pro ty členy CZ Biom, kteří se exkurse nemohli zúčastnit.

Pro realizaci bylo v obci Stetteldorf vytvořeno sdružení (družstvo) 220 členů. Slámu ve formě balíků o váze cca 300 kg (do skladu musí být dodávána suchá o vlhkosti max.14–15%) dodává 27 místních zemědělců za nákupní cenu 0,40 ATS/kg (z celkové výměry, cca 600 ha, je ročně k dispozici 1500 tun).

Roční spotřeba slámy v kotelně je cca 1200 tun. Z polí je správně suchá sláma odvážena na návěsu o nosnosti 10 tun pomocí vlastních traktorů jednotlivých zemědělců. Sláma je naskladněna ve dvou halách; každá je asi 50 m dlouhá, 22 m široká a 8 m vysoká.

Roční kapacita kotelny je min. 4 mil. kWh. V loňském roce bylo prodáno cca 3 mil. kWh za 2 mil. ATS, roční náklady činily 1 mil. ATS. Cena dodávaného tepla je cca 0,62 ATS / 1 kWh. Celková délka potrubí pro rozvod tepla v obci je asi 7 km. Plně automatizovaná kotelna je v bezproblémovém provozu již 4 roky.

Pořizovací náklady:

projekty a plány 1,- mil. ATS
stavební náklady 5,- mil. ATS
rozvody tepla 17,- mil. ATS
technologická zařízení a regulace 14,5 mil. ATS
náklady CELKEM: 37,5 mil. ATS

Financování

vlastní prostředky 12,- mil. ATS
dotace spolkové a zemské vlády 12,7 mil. ATS
úvěr od AIK 12,8 mil. ATS
prostředky CELKEM : 37,5 mil. ATS

Použitá technologická zařízení:

Další provozní údaje:

Kotelna pracuje v automatickém režimu provozu, v jedné místnosti je počítač pro řízení technologie, v druhé je počítač na evidenci dodávek tepla k jednotlivým odběratelům.

Na provoz střídavě dohlížejí 3 místní zemědělci (asi 1–2 hod / den), kteří v případě potřeby také doplní slámu na pás. Jsou vybaveni pagerem – vysílačkou, která by je v případě poruchy provozu kotelny upozornila na nutnost zásahu.

Každé odběrné místo je vybaveno výměníkem se stálým měřením odběru tepla fakturačním měřičem (na základě měření teploty příchozí vody, odchozí vody a průtoku) a programátorem, který umožní nastavení 14 změn režimu topení a ohřevu TUV v průběhu týdne. Pokud uživateli nestačí možnosti programu, nebo si nechce programátor sám nastavit, nastaví mu obsluha jakýkoli provozní režim pomocí centrálního fakturačního počítače. Každý odběratel dostane jednou za rok přesné vyúčtování za odebrané teplo a 3-krát ročně, (v lednu, dubnu a červenci) platí zálohy. Náklady na každé odběrní místo byly cca 40 000,- ATS.

Na ukázku nám p. Resch vyvolal na fakturačním počítači okamžité údaje o odběru tepla a teplotách v jeho domě. Na obrazovce na přehledném schématu výměníku, boileru a topení byly zobrazeny aktuální údaje:

Kotelna je vybavena záložním kotlem na topný olej, který je průběžně vyhříván kotlem na slámu aby nekorodoval a byl v pohotovostním stavu. Topná sezóna trvá po dobu 9 měsíců. Běžná provozní teplota odváděné vody z kotle do je 80°C, (při extrémně chladném počasí může být zvýšena až na 95°C) teplota zpětné vody je 40°C. Provozní tlak v rozvodném potrubí je 3,5 baru. Sláma je do kotle dodávána šnekovým podavačem. Pro případ průniku ohně do rozdružovacího zařízení, je nad ním požární hlásič a nádrž s cca 1000 l vody pro příp. hašení. V hale u rozdružovacího zařízení je naskladněna zásoba slámy na 1 týden provozu.

Popel je z kotle odstraňován šnekovým podavačem do jímky. Úlety popílku z kotle jsou zachycovány pomocí elektrofiltru. Popel je po smíchání s vodou (až na 95%-ní vlhkost), odvážen cisternou a rozstřikován jako dobré draselné hnojivo na pole.

V létě, mimo topnou sezónu jsou dodávky tepla zastaveny. Pouze záložní kotel na topný olej minimálním výkonem vytápí kotel na slámu aby nekorodoval. TUV je v jednotlivých domech ohřívána vlastními solárními kolektory.

Při porovnání kotelen na slámu v obci Dešná a Stetteldorf je předností kotelny v Rakousku především jednodušší a energeticky méně náročný způsob podávání slámy do kotle. Přesto i tam byla provedena drobná úprava sklonu podávacího šneku.

Další předností je velmi dobré řešení předávacích výměníků tepla pro jednotlivé objekty a zejména měření odběru tepla fakturačním měřičem, přenos dat a možnost vlastního programování režimu topení nebo dálkového řízení podle zadání uživatele. Toto řešení by bylo zatím v našich podmínkách relativně drahé. Na základě jednání na veletrhu AQUA – THERM s našimi firmami z oblasti měřicí, řídící a automatizační techniky se ukazuje reálná možnost řešení s obdobnými možnostmi za ceny o 40 – 50 % nižší.

Předchozí článek     Obsah časopisu     Časopis BIOM, články a sborníky       Domovská stránka CZ BIOMu     Další článek