Obsah časopisu | Časopis BIOM, články a sborníky | Domovská stránka     

Krmný sléz v provozních podmínkách

Vlasta Petříková

Pěstování energetických rostlin je významná perspektivní činnost jak pro zemědělce, tak pro jeho využívání v bioteplárnách. Výnosy suché hmoty slézu v pokusných podmínkách se jeví jako uspokojivé a proto lze krmný sléz zařadit do skupiny perspektivních, cíleně pěstovaných energetických plodin. Pro spolehlivé podklady k výpočtu potřeb biomasy pro konkrétní bioteplárny je však třeba ověřit jeho pěstování přímo v provozních podmínkách.

V obci Libědice u Kadaně mají zájem postavit bioteplárnu na spalování slámy a současně si zabezpečit další zásoby fytomasy pro tyto teplárenské účely. Bylo proto rozhodnuto, že budou některé vybrané rostliny ověřeny ve zdejších půdně-klimatických podmínkách, a to v běžném zemědělském provozu zdejšího družstva. Toto ověřování bylo též podpořeno El. Tušimice, která má s touto obcí tradičně dobré sousedské vztahy.

Vedle dalších víceletých energetických rostlin zde byl zaset též krmný sléz. Osivo pocházelo z Výzkumného ústavu pícninářského z Troubska. Setí bylo provedeno ve 2 odstupňovaných výsevcích: doporučované množství - 6 kg/ha a dvojnásobné množství - 12 kg/ha. Zvýšený výsev byl zvolen proto, že pozemek byl značně zaplevelen. Několik let před tím zde byla pěstována vojtěška, která však byla již značně prořídlá a jednoznačně zde dominovaly plevele. Nejvíce zastoupena byla ježetka kuří noha, smetánka obecná a j. Jak je všeobecně známo, tyto plevele jsou velmi úporné a jen těžko se likvidují. Pro zasetí zvolených rostlin na tomto pozemku bylo rozhodnuto i přes toto značné zaplevelení i nedostatečnou předseťovou přípravu půdy. Takovéto nepříznivé podmínky se bohužel v zemědělské praxi nezřídka vyskytují a proto je třeba je respektovat. Pokud se získají i v takovýchto podmínkách uspokojivé výsledky, budou o to prokazatelnější.

Setí bylo provedeno koncem dubna standardním secím strojem používaným běžně pro setí obilovin do úzkých řádků. Pro výsev slézu je sice doporučováno setí do řádků širokých cca 50 cm, avšak v zájmu zjednodušení byl zvolen tento nejběžnější způsob. Při zavádění nových energetických rostlin je výhodné využívat stávající mechanizaci, aby nevznikaly zemědělskému podniku další náklady.

Půdní charakteristika ověřovacího pozemku byla příznivá. Jedná se o úrodnou černozemní půdu s následující agrochemickou charakteristikou: pH - 6,8, humus - 4,37%, Ncelk. - 0,215%, P - 29,8, K - 328, Mg - 541 mg/kg půdy. Tuto úrodnou půdu lze proto považovat za vhodnou i pro pěstování slézu, který má poměrně značné nároky na živiny. Při dostatečné výživě vytváří rychle bujný porost, tak jako tomu bylo při tomto ověřování, kde nebylo nutné další přihnojení. Na chudších půdách je třeba zajistit hnojení, např. kejdou a pod.

Po zasetí nebyly pro toto provozní ověřování dobré povětrnostní podmínky. Bezprostředně po zasetí bylo velké sucho, nepršelo celých 6 týdnů. Osivo vzcházelo nepravidelně a opožděně, a to až po prvých červnových deštích. V té době se zde objevily především plevele, které téměř zcela udusily porosty všech ostatních zasetých rostlin. Jejich další vegetace byla zajištěna mechanickým ošetřením - odplevelovací sečí.

Sléz krmný dokázal však i v těchto podmínkách vytvořit souvislý, plně zapojený porost, který vzcházející plevele zlikvidoval. Značný rozdíl se ale projevil i v rozdílném výsevu. Z počátku vegetace byl plně zapojen porost slézu se zvýšeným výsevem. Porost byl přímo ukázkový, zcela bez plevele. Při nižším výsevu byl zpočátku porost řídký, takže se zde plevel rovněž vyskytoval. Situace se však radikálně změnila v průběhu další vegetace, kdy se řidší sléz začal bohatě větvit a vytvářet statné rostliny, dosahující cca až 2 m výšky. Na ploše s hustým výsevem dosahovaly rostliny slézu v průměru pouze 122 cm. V době dozrávání, t.j. v průběhu září, byla plocha s řídce vysetým slézem rovněž zcela bez plevele. Při plné zralosti byly rostliny se zvýšeným výsevem sice husté, ale podstatně slabší. To se projevilo i ve výnosech celkové nadzemní suché hmoty, kdy byl výnos při nižším výsevu vyšší - 11 t, než při výsevu hustém - 8 t /ha suché hmoty.

Z těchto výsledků je zřejmé, že krmný sléz se osvědčil při provozním ověřování, a to i v takto poměrně nepříznivých podmínkách. Tento sléz je vhodný též jako zelené hnojení, zvláště na zapleveleném pozemku, kdy se takto plevele snadno zlikvidují. Při plném dozrání slézu lze získat poměrně značné množství nadzemní hmoty, takže jej lze s výhodou používat jako cíleně pěstovanou energetickou plodinu, při současném efektivním využití přebytečné půdy. Rychlou energii klíčivosti slézu lze s výhodou používat též jako protierozní opatření, neboť rychle zakořeňující rostlinky upevní půdu na stanovišti a omezí tak erozi.

Krmný sléz lze tudíž doporučit pro energetické účely, ale je třeba jeho výnosové parametry ověřit vždy v konkrétních půdních podmínkách při dostatečné výživě, aby byly zjištěné výsledky spolehlivými podklady pro výpočet potřeby biopaliva pro místní teplárenské zařízení.