Časopis BIOM, články
a sborníky | Domovská stránka 
Časopis BIOM, články
a sborníky | Domovská stránka
STANOVISKO AE BIOM K REALIZACI BÍLÉ KNIHY EVROPSKÉ UNIE O OBNOVITELNÝCH ZDROJÍCH ENERGIE
Červenec 1998
Úvod
Díky vedoucí úloze Evropské komise v posledních měsících se do centra pozornosti dostaly otázky ochrany klimatu (dohody v Kyoto), rozvoje zdrojů obnovitelné energie a restrukturalizace budoucí zemědělské politiky (Agenda 2000).
Evropská asociace pro biomasu (AEBIOM) podporuje úsilí Evropské komise o dodržování dohod uzavřených v Kyoto a rovněž i cíle stanovené v Bílé knize pro obnovitelné zdroje energie.
Současně AEBIOM vyjadřuje své vysoké znepokojení nad zvyšujícím se podílem emisí CO2 v některých evropských státech a vzrůstající závislostí Evropy na dovozech energií z jiných kontinentů. Tyto skutečnosti samozřejmě kontrastují s cíly Evropské unie.
Vzhledem k důležitosti těchto otázek, které by mohly ovlivnit naši společnou budoucnost, AEBIOM informuje evropské instituce o současném vývoji, který je v kontrastu s vyhlášenými cíli energetické politiky a politiky životního prostředí. Dále AEBIOM poukazuje na politicko-ekonomické předpoklady, které jsou vyžadovány k dosažení cílů uvedených v Bílé knize a v dohodách z Kyoto.
Fakta a rozvoj
Účastníci konference v Kyoto souhlasili s cílem, že skleníkové plyny budou v období let 2008 až 2012 redukovány o 8% ve srovnání s úrovní v roce 1990. Ze všech skleníkových plynů, co se týče množství, je nejdůležitější CO2. Velká část emisí CO2 je způsobena přeměnou energie, to znamená výrobou elektřiny, tepla a dopravou. Proto redukce emisí CO2 jasně vyžaduje snížení spotřeby uhlí, ropy a zemního plynu.
Takováto redukce spotřeby fosilních paliv je možná jen tehdy, pokud zdroje fosilních energií budou nahrazeny zdroji obnovitelných energií a to ve stále vzrůstajícím měřítku a nebo pokud bude spotřeba fosilní energie redukována v patřičném poměru. Pro splnění dohod uzavřených v Kyoto jsou nezbytné obě strategie. Proto Evropská komise navrhla v Bílé knize nárůst produkce obnovitelných zdrojů a to ze současných 6% na 12%. V souladu s očekávaným nárůstem spotřeby energie do roku 2010 můžeme tento cíl vyjádřit také jako zvýšení produkce obnovitelných zdrojů ze 74,3 Mtoe v roce 1995 na 181,9 Mtoe v roce 2010, což je více než dvojnásobek.
V souladu s Bílou knihou, 90 Mtoe nebo též 83,6 % celkového nárůstu obnovitelných zdrojů by bylo kryto biomasou. Proto by se mělo dosáhnout trojnásobného zvýšení energetického příspěvku biomasy a to ze současných 44,8 Mtoe na 135 Mtoe v roce 2010. Úspěch Bílé knihy závisí na úspěšné mobilizaci energetického příspěvku biomasy v odpovídajícím měřítku.
Současný příspěvek biomasy k dodávkám energie v Evropě je převážně založen na tradičním využívání topného dříví pro spalování a produkci tepla ve venkovských oblastech, na využití ligninu a odpadů z průmyslu papíru a celulosy pro výrobu elektrické energie a tepla (černý dehet) a na energetickém využití dřevních odpadů ze zpracovatelského průmyslu. V současné době jenom malá část biomasy pro energetického využití přichází ve formě dřevní štěpky nebo pelet. Tyto moderní formy biomasy (ve srovnání s dřevěnými poleny) zvýší kvalitu a standart tohoto paliva, logistiku, automatizaci procesů a učiní z biomasy palivo současnosti.
Biomasa by měla být využita pro výrobu elektrické energie a tepla, mohla by být spalována společně s uhlím v elektrárnách. Mělo by se využít rovněž produkce kapalných biopaliv. Trh s teplem pro domácnosti, kanceláře, průmysl a dálkové vytápění měst a obcí by neměl být podhodnocen, což je nejdůležitější právě pro biomasu (a následně i pro všechny obnovitelné zdroje), s lepší konkurenceschopností biomasy oproti fosilním palivům a s účinějšími technologiemi.
Ztrojnásobení využívání biomasy, tak jak je plánováno podle Bílé knihy, může mít úspěch jenom tehdy, pokud tyto nové formy biomasy a její široké využívání budou v příštích letech rychle rozšířeny.
Co se děje nyní ?
Průzkumy, prováděné v souladu s Evropskou komisí (např. studie TERES), ukazují, že příspěvek obnovitelné energie do energetického sektoru, v případě pokračování současné energetické politiky (scénář současné politiky), by znamenal nárůst pouze o 1 až 2% do roku 2020. Proto existují obavy, že bez základních změn v rámci podmínek umožňujících rozvoj obnovitelných zdrojů nebude možno dosáhnout cílů vytýčených v Bílé knize.
AEBIOM poznamenává, že od rozhodnutí uvedených v Bílé knize se podmínky pro uvedení do chodu trhu s biomasou nezlepšily, ba naopak se zhoršily.
Vzhledem k faktu, že cíl snížení emisí CO2 a závislosti na importu energií ze zahraničí je velmi důležitý, AEBIOM informuje odpovědné evropské zástupce, že v rámci podmínek, jak existují nyní a jak jsou plánovány na další léta (Agenda 2000),
Dále jsou obavy, že dojde k omezení dodávek ropy v období let 2000 až 2010, ve srovnání se vzrůstajícími požadavky. Ekonomický efekt zvýšení cen ropy, který není možné spočítat, bude ještě horší, pokud Evropská Unie nebude na tyto změny na trhu připravena odpovídající a včasnou produkcí obnovitelných zdrojů.
Co by se mělo udělat ?
Dle názoru AEBIOM, založeném na zkušenostech národních asociací pro biomasu, by měli být nejpozději do roku 2000 uskutečněny následující návrhy a tak vytvořena šance dosáhnout cílů uvedených v Bílé knize.
Návrh I : Národní závazky
Cíle uvedené v Bílé knize mohou být dosaženy pouze tehdy, pokud všechny členské státy budou spolupracovat na jejich realizaci a dodrží závazky k jejich uskutečnění. Proto je navrženo, aby Evropská komise pozvala všechny členské státy k presentaci národních plánů na nejbližší měsíce. Tyto plány by měly definovat strategie pro různé zdroje obnovitelných surovin a jejich využití (jednotlivé topné systémy v domácnostech a v průmyslu, systémy dálkového vytápění obcí, elektrárny, kapalná biopaliva), spolu s opatřeními, která by se měla provést, aby se dosáhlo vytčených cílů a investičních programů. Pokud by to bylo nutné, plány by byly zahrnuty do investic nejdůležitějších regionů členských států.
Na základě těchto navržených národních plánů by se Evropská komise měla ujistit, pokud to bude nutné i eventuálním vyjednáváním, že společné cíle Evropské komise budou splněny. Pevně propojeny jsou zejména otázky omezení skleníkových plynů a produkce obnovitelných surovin, očekává se úzká návaznost na dohody z Kyoto.
Návrh II : Vstupní ceny elektřiny z biomasy
Vzhledem k tlaku na ceny v důsledku liberalizace existuje nebezpečí, že produkce obnovitelných zdrojů poroste pomalu a tak emise CO2 se budou dále zvyšovat. Aby se zamezilo tomuto jevu, je třeba sestavit směrnice na evropské úrovni, které by vytvořily prostor pro obnovitelné zdroje. Nejdůležitějšími prvky těchto směrnic by měli být :
Výrobu elektřiny z biomasy, která by měla být podle Bílé knihy desetkrát vyšší, je možno rozdělit do 3 měřítek :
Směrnice musí počítat s rozdílnou situací v jednotlivých podnicích, ať už jde o malé, střední nebo velké firmy vyrábějící el. proud na bázi biomasy. Firmy, vyrábějící elektřinu v malém měřítku, by opravdu neměly být podhodnoceny, jelikož vyhovují decentralizovanému systému dostupnosti biomasy.
Návrh III : Zemědělská politika/Agenda 2000
Až do současné doby Agenda 2000 neobsahovala uspokojivou koncepci cíleného pěstování rostlin pro výrobu surovin pro energii a průmysl.
Velká část energetických plantáží se nachází na původně ladem ležící půdě. Rozloha ladem ležící půdy se každým rokem mění. Toto vede ke stále kolísajícím dodávkám surovin pro průmysl, což je nevhodné k dosažení cílů Bílé knihy. Proto musí být do dokumentu Agenda 2000 integrován specifický program pro suroviny a to z 10 až 14 milionů hektarů.
Orná půda:
V rámci společné zemědělské politiky věnované energetickým plantážím, jako jsou rychle rostoucí dřeviny, energetické seno, miscanthus a další plantáže včetně řepky nebo slunečnice pro výrobu bionafty a obilí pro výrobu ethanolu, je třeba nakládat s těmito komoditami stejně, jako se nakládá s normálními plantážemi obilí, olejnatých a proteinových rostlin a dávat jim stejné výhody, nezávisle na tom, zda jsou pěstovány na ladem ležící půdě.
Plantáže využívané pouze k energetickým účelům (rychle rostoucí dřeviny, energetické seno) by měly obdržet přídavnou energetickou podporu ve výši 70 ECU na hektar nebo jednorázovou prémii 1000 ECU na založení plantáže.
Ladem ležící půda:
Rychle rostoucí dřeviny a miscanthus sinensis, pěstované v marginálních oblastech (pastviny), by měly získat v prvním roce vyšší finanční podíl na založení porostu a v následujících letech menší podíl na kompenzaci ztrát ve výnosech. Podpora na ladem ležící půdě může být celkově nižší než na orné půdě.
V souladu s touto koncepcí by průmysl kapalných biopaliv nakupoval své suroviny na volném trhu. V závislosti na cenové situaci na surovinovém trhu a tržních cenách ropy nebo benzínu by průmysl biopaliv obdržel zpracovatelskou prémii stanovenou každým rokem Evropskou komisí. Tato prémie by se odvíjela od množství kapalných biopaliv, kterého by bylo třeba k dosažení 2% podílu na trhu, vyhlášeném v pilotním programu Bílé knihy.
Pro stabilizaci trhu s obilovinami by se množství vyrobených kapalných biopaliv mohlo zvyšovat v souladu s požadavky trhu s obilovinami a olejnatými semeny. V tomto směru by mohlo dojít k významné redukci ladem ležící půdy. Podobný systém podpory je úspěšně používán ve škrobárenském průmyslu.
Návrh IV : Vytvoření nového fondu “Obnovitelné zdroje energie”
Podle Evropské Unie musí být do roku 2010 investováno do obnovitelných zdrojů energie 165 bilionů ECU, z toho nejméně 84 bilionů ECU do podniků produkujících nebo zpracovávajících biomasu. Průmysl biomasy nemá k dispozici takový kapitál pro financování těchto investic. Proto by měl být počínaje rokem 2001 vytvořen na evropské úrovni fond s názvem “Obnovitelné zdroje energie” s každoročním celkovým objemem 3 bilionů ECU.
Fondu by se mělo využívat ke společnému profinancování investic plánovaných v rámci národních nebo regionálních projektů (viz. návrh I). Z tohoto fondu by měly být rovněž financovány zpracovatelské podpory pro průmysl kapalných biopaliv (viz. návrh III).
Současná koncepce Evropské komise směřující k podpoře obnovitelných zdrojů energie pomocí existujících strukturálních fondů v nepříznivých oblastech je nedostačující, jelikož cílů Bílé knihy může být dosaženo pouze tehdy, pokud budou obnovitelné zdroje prosazeny ve všech evropských regionech.
Financování tohoto nového fondu by mohlo jít na vrub výdajů upřednostňujících fosilní a nukleární energii a mohlo by se uskutečnit rovněž na základě restrukturalizace již existujících fondů. V současnosti je využívání fosilních zdrojů energie financováno na základě rozsáhlých oficiálních rozpočtů (např. bylo Evropskou komisí uvolněno 205 milionů ECU na plynofikační síť, viz. Europe Energy, June 5, 1998, a dále na velké závody zpracovávající uhlí ve Španělsku a Německu).
Nikdo by nebyl překvapen, kdyby obnovitelné zdroje energie, za takovýchto podmínek, neměli reálnou šanci na trhu.
Návrh V : Energetické daně
Rychlé uvedení biomasy na trh s energií může být úspěšné jedině tehdy, pokud tento vývoj bude podpořen odpovídajícím daňovým systémem.
Zdanění fosilních paliv (uhlí, ropa, zemní plyn) by mělo představovat nejméně 260 ECU na 1 toe (tuna ropného ekvivalentu). Této daňové úrovně by se mělo dosáhnout během několika let a měla by být dodržována soukromými domácnostmi a obecními podniky. Pro velké průmyslové a zemědělské společnosti, kterých se více dotýká konkurenceschopnost na světových trzích, by měl být zaveden limit daňového zatížení a to ve výši kolem 0,35 % ceny čistého produktu. Společnosti, které by byly více zatíženy touto daní, by mohly požádat o navrácení daně původní. Evropská komise by doporučila toto minimální zdanění jednotlivým členským státům, i když jednomyslné rozhodnutí koncilu není pro nikoho závazné. Všechny obnovitelné suroviny by měly být od této daně osvobozeny.
AEBIOM poznamenává, že pouze v těch zemích, ve kterých jsou zavedeny energetické daně, může být dynamický rozvoj bioenergií úspěšný.
Energetické daně, navržené nedávno Evropskou komisí pro fosilní paliva používaná k výrobě tepla, počítají s tak nízkými daňovými poplatky, že není možno očekávat žádný vliv na zaběhnuté zvyklosti ve vytápění těmito palivy.
Pro kapalná biopaliva by měla existovat plná daňová úleva v rámci pilotního programu.
Návrh VI : Výzkum, vývoj, demonstrační projekty
V oblasti výzkumu, vývoje a demonstračních projektů byla vykonána velmi cenná práce pro technologický rozvoj bioenergie. Jelikož byly tyto akce široce podporovány, bylo možné dosáhnout velkého technického pokroku v energetickém zpracování biomasy na teplo, elektrickou energii nebo kapalná paliva. Ale v oblasti skutečně pokrokových technologií zpracování biomasy existují stále velké požadavky na výzkum a vývoj. Proto je třeba, aby se v pátém rámcovém programu prostředky ještě zvýšily.
Návrh VII : Informace
Je potřeba naléhavě podpořit kampaň k prosazení myšlenek pro uvedení biomasy. To by poskytlo impuls k rozvoji obnovitelných zdrojů surovin a vytvořilo by potřebné podmínky pro investice. Taková kampaň by poskytla informace řídícím pracovníkům na všech úrovních, v soukromých firmách, v malých i větších společnostech, obecních úřadech, o technických a ekonomických možnostech, které by pomohly zavést biomasu na příslušné úrovni. Toto je úkol nejen pro Evropskou Unii, která inicializovala tento dynamický rozvoj, ale také pro členské státy.
Závěr
Cílů Bílé knihy a dohod z Kyoto je možné dosáhnout pouze tehdy, pokud budou zapojeny všechny subjekty : obce, regiony, členské státy a evropské orgány.
Dle názoru AEBIOM je výše uvedených 7 návrhů minimální podmínkou k dosažení politických cílů vedoucích ke snížení emisí skleníkových plynů a k prosazení obnovitelných zdrojů energie. Bez základních změn v rámci ekonomických podmínek bude evropská politika v této oblasti odsouzena k zániku. To by znamenalo bez nadsázky nebezpečí nejen pro Evropu, ale mělo by rovněž celosvětové následky. Byl by to signál k pokračování neblahé globální politiky rabování fosilních zdrojů energie, což by mohlo vést až k zastavení ekonomického růstu a celkové prosperity, vyvolané celosvětovou ropnou krizí, nebo k vážnému poškození životního prostředí.
AEBIOM uplatňuje svůj vliv na odpovědné pracovníky na evropské úrovni, aby začali brát vážně varování vyjádřená v tomto stanovisku a vytvořili příznivé podmínky pro rozvoj zdrojů obnovitelné energie. Moderní technologie zpracování biomasy jsou na počátku svého rozvoje. Potřebují odpovídající podmínky a finanční podporu, aby mohly vyvážit své externí výhody a staly se přinejmenším do roku 2010 konkurenceschopné.
Na počátku byla situace v rozvoji jaderné energetiky podobná. Evropská politika prevence emisí CO2 a rozvoje nových zdrojů energie nemůže mít naději na úspěch, opatření pro rozvoj obnovitelných zdrojů, vyžadující profinancování několika projektů výzkumu a vývoje včetně programu ALTENER s každoročními náklady 40 milionů ECU jsou odsouzeny k neúspěchu, když zároveň finanční náklady podporující fosilní a nukleární energii jsou mnohonásobně vyšší.
