Obsah sborníku | Časopis BIOM, články a sborníky | Domovská stránka     

Využití kuchyňských odpadů pro krmné účely

Ladislav Slavík

1.Úvod

Kuchyňské a potravinářské odpady jsou surovinami využitelnými po příslušné úpravě pro krmné účely, případně ke kompostování. Jejich oddělený sběr se již delší dobu provádí v některých vyspělých státech.

Je několik důvodů, pro které by i v naší republice měly být tyto odpady opět organizovaně sbírány a využívány. Jedná se o důvody hygienické, ekologické i ekonomické. Jejich sběrem lze omezit zdroje potravy pro škodlivé hlodavce. Ti působí značné škody požerem krmiva, zemědělských produktů a zásob. K tomu je třeba připočíst i nepřímé škody působené znehodnocením krmiva a potravin, poškozením různých objektů apod. Jsou též významným přenašečem různých parazitóz a chorob domácích a hospodářských zvířat jako salmonelózy, tularémie, trichinózy, leptospirózy - Weilovy choroby, rickettsiózy a dalších. Vznikají mnohamilionové škody. Odděleným sběrem a využíváním kuchyňských odpadů by bylo možné výrazně snížit množství odpadů, vyvážených na řízené skládky.

2.Literární přehled

Sběr a využívání odpadů pro krmení zvířat má již velmi dlouhou tradici. První zprávy jsou známé již ze středověku. Od 60. let přibylo písemných informací o sběru, úpravě a využití kuchyňských a potravinářských odpadů. Všechny práce publikované u nás i v zahraničí doporučují, aby kuchyňské a podobné odpady byly sbírány čerstvé, byly z nich odstraněny nežádoucí příměsi (sklo, kovy, plasty aj.), byly sterilovány, rozmělněny a po přidání dalších komponentů promíseny. Pak by měly být po případné konzervaci rozvezeny ke krmení prasatům nebo dalším druhům hospodářských zvířat. Např. tzv. krmná pasta ze závodu Hostivař, státního statku Praha měla v roce 1967 toto složení:

sušina 20,27%, dusíkaté látky 2,45%, tuk 2,28%, popel 0,93%

O situaci v zahraničí máme informace především z odborné literatury, ale i ze zahraničních cest. Za podnětné lze považovat využívání recyklovatelné biomasy v USA.

V ČR bylo koncem 80. let v provozu až 30 zpracoven kuchyňských odpadů a potravinářských zbytků. Ceny těchto odpadů stále rostly a zejména se rychle zvyšovaly náklady na dopravu. Proto většina těchto zpracoven zanikla. Ve státech EU ani v ČR není povoleno kuchyňské odpady zkrmovat bez ošetření. Hostivařská zpracovna produkovala do r. 1993, než byla zrušena, až 100 tun kašovitého krmiva denně.

Vrbová (1995) sledovala skladbu domovního odpadu v Praze a zjistila průměrné hodnoty jejich týdenní produkce na 1 obyvatele pro jednotlivé typy zástavby od 2,83 do 3,97 kg. Celkem byla v Praze odhadnuta roční produkce komunálního odpadu 306477-328357 tun. Novák a Březina (1995) zjišťovali množství a druhy odpadů, vznikajících při stravování vojsk v ČR. Krutová a Šatra (1996) publikovali příklady z Písku a Plzně.

V roce 1997 vykonal Špitálský, ředitel VAÚ a.s. Tišice, návštěvu SRN, aby se informoval o sběru a využití kuchyňských odpadů . Jednal s majitelem firmy Berndt GMBH, Oberding, která se zabývá zpracováním odpadů živočišného původu a zároveň i zpracováním kuchyňských zbytků. Oba provozy jsou naprosto odděleny. Kuchyňské odpady jsou sváženy z Mnichova a celého kraje v denním množství asi 140 – 180 tun (Mnichov má asi 1,2 mil. obyvatel). Svoz se provádí z více než 2500 míst a zajišťují ho 3 dopravní organizace. Shromažďování u producentů odpadů je buď ve 120 nebo 240 l plastových popelnicích. Ty vlastní producenti odpadů nebo je mají v nájmu. Každý potřebuje dvojnásobný počet, neboť jsou sváženy do zpracovatelského závodu, po vyprázdnění jsou umyty a připraveny opět k výměně za plné u producentů odpadů. Odpady jsou zpracovány při teplotě 133^oC a tlaku 0,3 MPa po dobu 20 minut. Hotová krmná pasta musí mít pH menší než 5, protože při vyšším dochází ke korozi nerez materiálů a při pH 7 a vyšším k tvorbě plísní. Hotová pasta je skladována ve 3 nerezových tepelně izolovaných zásobnících o obsahu 30, 40 a 100 tun, což slouží k tomu, že teplota neklesne pod 60^oC. Její rozvoz provádí firma Berndt vlastními cisternovými vozy přímo na farmy zemědělců, kteří mají v pronájmu nerezové tanky (izolované zásobníky). Ke krmení prasat se pasta využívá v hmotnostním množství asi 35% krmné dávky. Složení pasty kolísá v rozsahu ± 0,5%.

Složení krmné pasty - polévky (Futtersuppe) bylo následující : voda 82,5%, sušina 17,5%, bílkoviny (NL.6,25) 5,2%, tuk 2,5%, popel 2,8%, cukry 0,9%, škroby 1,9%, vápník 2,16%, fosfor 0,76% , sodík 0,80%, ME MJ/kg 2,6.

Ekonomika je ve zkratce následující:

• producent, který má méně než 10 kg zbytků denně je likviduje jak chce,
• producenti s vyšším výskytem tyto skladují do připravených nádob, které jsou denně při odvozu vyměňovány za čisté,
• od 1.1.1995 platí zákon, podle kterého producenti odpadů musí prokázat, jakým způsobem tyto zbytky neškodně odstraňovali. Jinak jim hrozí vysoké pokuty a odebrání živnostenského povolení,
• veškeré náklady spojené se svozem a provozem linky -závodu, jsou hrazeny výběrem poplatků od jednotlivých producentů odpadů,
• od zemědělských farem je vybírán pouze poplatek, který hradí rozvoz krmné pasty na jednotlivá místa,
• zpracovatelské náklady bez dopravy do závodu činí 130 DM/t.

3. Výsledky

3.1. Metodický postup

Metodický postup (po konzultaci na MZe ČR, SVS ČR, Magistrátu hl.m. Prahy, Městské hygienické stanici hl.m.Prahy a dalších institucích) zahrnoval:

• získání informací o množství a kvalitě kuchyňských odpadů, produkovaných na území hlavního města Prahy a také o tom, jakým způsobem jsou odstraňovány nebo využívány:
  • vlastním průzkumem u producentů odpadů, v kontejnerech analýzou vzorků odpadů,
  • získáním podkladů na Městské hygienické stanici hl.m. Prahy aj.,
  • využití publikovaných výsledků o průzkumu vznikajících odpadů na území Prahy
• zhodnocení získaných výsledků s využitím matematických metod
• vypracování kvalifikovaného odhadu o množství a kvalitě kuchyňských odpadů, vznikajících na území Prahy
• vypracování návrhu řešení této problematiky

3.2. Výsledky

3.2.1. V letech 1997 a 1998 jsme uskutečnili osobní návštěvu u významných i menších producentů kuchyňských odpadů. Získané údaje jsou shrnuty ve zprávě, kterou jsme předali MZe ČR - odboru zem. výroby.

Průzkum jsme provedli ve 30 institucích, v 8 průmyslových podnicích, 8 školách, 3 zdravotnických zařízeních, 5 úřadech, 5 hotelích a restauracích, 1 výzkumném ústavu. Jen ve 2 hotelích nám nebyla poskytnuta požadovaná informace.

Z výše uvedeného průzkumu odhadujeme, že nejméně 90% kuchyňských odpadů, vznikajících ve společných stravovacích zařízeních je využito ke krmení hospodářských a domácích zvířat a nejvýše 10 % je dáváno do kontejnerů nebo pouštěno do městské kanalizace. Zjištěný obsah živin kolísal, zde ho neuvádíme.

V letech 1997-98 jsme provedli průzkum obsahu 11 kontejnerů v Praze 9, ulici Šluknovské ( je zde postaveno 7 kontejnerů na domovní odpad, 3 na plasty, bílé a barevné sklo) a v ulici Jablonecké stejného sídliště. Byly naplněny v období od pondělí do středy, za celý týden se pak toto množství odhadem zvýší 3,5-4x.

Průměrný obsah jednotlivých skupin odpadů v kontejnerech

tab.

Z tohoto průzkumu vyplynulo, že největší podíl tvořily kuchyňské odpady, na 2. místě byl papír a lepenka, na 3. místě různý odpad (např. vyřazené kožené neb gumové boty, dřevo, radiopřijímače, léky, rozbité kořenáče apod.)

Po přepočtu zjištěných množství na počet obyvatel, připadajících na 1 kontejner pak lze odhadnout např. týdenní produkci domovního odpadu na 1 obyvatele na 1,93-2,32 kg a roční potom na 100,36-120,64 kg , z čehož kuchyňský odpad činil 40,1%, tj. 40,0-48,0 kg ročně. V zimním a jarním období je možno předpokládat až o 25% nižší produkci kuchyňských odpadů, takže roční výskyt se bude pohybovat asi mezi 35 až 40 kg na 1 obyvatele.

Poměrně značné množství kuchyňských odpadů, vznikajících nepravidelně v různých místech Prahy, je odváženo na řízené skládky nebo do spalovny (z letiště Praha, po velkých kulturních nebo sportovních akcích, po prezentacích některých firem, návštěv ze zahraničí a oslav).

3.2.2. Zpráva z Městské hygienické stanice hl.m. Prahy

Jednali jsme s vedoucí odboru HV a PBU Městské hygienické stanice MUDr. J. Kahudovou, která nám poskytla ústní a písemné informace.

Problematiku kuchyňských odpadů jsme konzultovali s RNDr. Zelenkovou z Městské hygienické stanice, pracoviště Bulovka 4. Bylo potvrzeno, že ve sledovaných organizacích jsou kuchyňské odpady hygienickým způsobem shromažďovány a odváženy k využití.

3.2.2 Odhad výskytu kuchyňských odpadů na území hl. m. Prahy

Po důkladném prostudování dostupných domácích a zahraničních literárních pramenů jsme pro tento účel vycházeli především z těch, které byly publikovány v naší republice a nejlépe vystihovaly stav v této oblasti a to jak v minulém období tak zejména v současnosti.

3.2.4. Souhrn výsledků

S využitím literárních údajů a vlastního průzkumu, můžeme uvést předpokládaný objem výskytu a využití kuchyňských odpadů na 1 obyvatele následovně :

• z domácností denně 0,11-0,13 kg, ročně 40-48 kg
• ze společných stravovacích zařízení denně 0,02-0,08, ročně 6,5-9,20 kg

Po orientačním přepočtu tzn. roční produkce kuchyňských odpadů z domácností 40-52,8 tis. tun, ze společného stravování 7,15-28,6 tis.tun, z čehož asi 10%, tj. nejméně 715-2860 tun (bez započítání velkých společenských akcí) se dostává do kontejnerů a popelnic, především však do městské kanalizace, můžeme konstatovat, že jen nízký podíl kuchyňských odpadů je hygienicky odstraňován nebo využíván. Největší podíl slouží jako potencionální zdroj potravy pro nebezpečné hlodavce, přičemž řízené skládky a spalovna jsou zásobeny velkým množstvím organické i jiné hmoty, která tam podle požadavků na vyspělé země rozhodně nepatří.

Použitá literatura je k dispozici u autorů