Th. Diez, M. Krauss - Možnosti zemědělského využití ploch kontaminovaných škodlivými látkami

Obsah sborníku | Časopis BIOM, články a sborníky | Domovská stránka

MOŽNOSTI ZEMĚDĚLSKÉHO VYUŽITÍ PLOCH KONTAMINOVANÝCH ŠKODLIVÝMI LÁTKAMI

Dr. Th. Diez, Dr. M. Krauss

Bayerische Landesanstalt für Bodenkultur und Pflanzenbau Freising, BRD

Podle údajů Spolkového ministerstva životního prostředí se v Německu nalézá zhruba 130 000 ha problémových ploch, které jsou z dřívějších dob znehodnoceny. Většinou se jedná o staré skládky stavebních odpadů, odpadů z domácností a z průmyslu, o někdejší průmyslová území, plochy přilehlé k průmyslovým závodům, skládky z báňské činnosti, plochy po ukládání čistírenských kalů, bývalá vojenská zařízení, sportovní střelnice a pod. (obr. 1).

Část těchto problémových ploch se využívá pro zemědělství nebo pro zahradnictví a není zcela jasné, do jaké míry jsou tyto způsoby využití únosné. V každém případě je třeba zabránit tomu, aby se do potravinového řetězce nedostávalo z půdy více škodlivých látek, než kolik může být ponecháno ze zdravotních důvodů.

Hraniční hodnoty :

Hraniční hodnoty znamenají hranici, pod kterou lze danou půdu bez omezení využívat k zemědělským nebo zahradnickým účelům. V posledních letech bylo na spolkové i zemské úrovni vyvinuto značné úsilí, aby byly stanoveny hraniční hodnoty pro využívání ploch obsahujících škodlivé látky. Za zmínku stojí především "Minimální zkušební program kulturní půda" Zemského ústavu pro ekologii, vývoj krajiny a plánování lesů (LÖLF) v Severním Porýní -Westfálsku z roku 1988, který se speciálně zabývá požadavky na zkoušení půd a možnostmi zemědělského využití starých problémových ploch, obsahujících škodlivé látky.

Jiný systém hodnocení navrhl roku 1991 Eikmann a Kloke, rozšířen byl v roce 1993. V tomto systému se počítalo s diferencovanými hraničními hodnotami pro různá využití půdy.

V Bavorsku byly v roce 1991 poprvé sestaveny pokyny pro problémové plochy, které se na úseku zemědělského využití přidržují "Minimálního zkušebního programu kulturní půda" ze Severního Porýní-Westfálska.

Tyto pokyny pro problémové plochy byly v roce 1995 revidovány a mají obsahovat oddělené hraniční hodnoty pro zemědělské a příp. zahradnické využití.

"Minimální zkušební program kulturní půda" a "Bavorské pokyny pro problémové půdy" uvádějí hraniční hodnoty, do kterých je možné zemědělské a příp. zahradnické využití bez omezení (tab.1). Při překročení těchto hodnot jsou nutné rozbory rostlin a opatření ke zmírnění vnosu škodlivých látek do potravního řetězce.

Eikmann a Kloke uvádějí pod označením "hodnota půdy BW II" (přijatelná hodnota) takové obsahy škodlivých látek v půdě, do kterých je bez omezení možné odpovídající půdu využít. Hodnota toxicity (BW III) vymezuje, až do jakého obsahu je ještě možné odpovídající využití s určitým omezením.

Rovněž v dalších spolkových zemích jsou k dispozici pokyny, které obsahují hraniční hodnoty pro zemědělské a zahradnické využití. Např. v Baden-Württenbersku se nezakládají hraniční hodnoty pro půdy na celkových obsazích těžkých kovů stanovených ve výluhu lučavkou královskou, ale na rostlinami přijatelných obsazích ve výluhu NH4NO3. V rámci zákona o ochraně půdy se jeví tendence stanovit jednotné hraniční hodnoty pro zemědělské i zahradnické využití. Je pravděpodobné, že se tyto hraniční hodnoty orientují podle řídících systémů v jednotlivých spolkových zemích.

Opatření při překročení hraničních hodnot :

Prvé opatření při překročení hraničních hodnot je další přezkoušení stavu rostlin. Půdu lze považovat za kontaminovanou jen tehdy, když obsahy v rostlinách překračují určité referenční hodnoty. Za referenční hodnoty se považují směrná čísla Ústředního kontrolního a hodnotitelského centra pro chemické látky v životním prostředí (ZEBS) a hraniční čísla uvedená v nařízení o krmivech (FMV).

Referenční hodnoty jsou stanoveny pouze pro některé těžké kovy (ZEBS : Cd, Pb, Hg; FMV: Cd, Pb, Hg, As). U chybějících referenčních hodnot je třeba při hodnocení obsahu v rostlinách konzultovat danou problematiku se zdravotními úřady.

Jako zkušební rostliny se používají zahradní nebo polní plodiny podle způsobu využití ploch. Mají to být rostliny se známým vyšším i nižším transferfaktorem. Zkoušky mají probíhat nejméně po dobu tří let, aby se vyloučila silná kolísání v jednotlivých ročnících.

V závislosti na obsahu v rostlinách jsou možná následující pěstitelská, omezující a příp. hygienická opatření (obr.2):

Obsahy škodlivých látek v rostlinách se pohybují pod směrnými čísly ZEBS. V tomto případě je možné pěstování rostlin pro výrobu potravin.
Obsahy škodlivých látek překračují směrná čísla ZEBS, jsou však nižší než hraniční čísla daná FMV. V tomto případě nelze vyrábět potraviny, pěstování krmných plodin je však bez omezení možné. V případě dosažení nebo slabého překročení směrných čísel ZEBS lze speciálně u zahrad použít i jiných opatření, která umožní další pěstování zelenin. Nejdříve je nutné zvýšit hodnotu pH vápněním. Dále je třeba vyloučit z pěstování rostliny s vysokým transferfaktorem a druhy náchylné ke znečištění zeminou (např. listová zelenina, jahody). Poslední opatření je třeba vždy provést i tam, kde se ve zvýšeném rozsahu vyskytují ty škodlivé látky, které nejsou přijímány kořeny nebo pouze v nepatrném množství (PCDD/F, PAH).
Při dvojnásobném překročení směrných čísel ZEBS a překročení hraničních čísel FMV je možné pouze pěstování energetických rostlin a osiv. Jinak připadají v úvahu hygienická opatření. Kontaminovanou půdu lze převrstvit vrstvou nekontaminované zeminy o mocnosti minimálně 40 cm, ovšem za předpokladu, že u kontaminované půdy nehrozí nebezpečí ohrožení podzemní vody. V zahradách lze tato opatření rovněž zajistit formou zvýšených záhonů. Podstatně dražším opatřením by byla výměna půdy. Není-li obava z ohrožení podzemní vody, může se výměna půdy omezit na svrchních 40 - 100 cm. Jinak je třeba odstranit všechnu kontaminovanou půdu.

Ve speciálním případě silně kontaminovaných dřívějších sportovních střelnic postačí rovněž odstranění menší vrstvy půdy, pokud škodlivé látky nepronikly dosud do hlubších vrstev.

Souhrn :

Při obsazích škodlivých látek v půdě, převyšujících přirozené, geologicky podmíněné hodnoty, je možné zemědělské nebo zahradnické využití bez omezení nebo s určitým omezením potud, pokud se škodlivé látky nedostávají v nadměrném množství do potravinového řetězce. Když obsahy škodlivých látek v půdě překračují určité hraniční hodnoty, pak je třeba pomocí rozborů rostlin stanovit rozsah, v jakém jsou dané škodlivé látky rostlinami přijímány. Pro zmenšení pohybu škodlivých látek do potravinového řetězce lze použít vhodné pomocné metody jsou to pěstitelská opatření (volba druhů a odrůd), zásahy do půdy (zvýšení pH, překrytí, výměna) a omezené pěstování některých plodin.

Obr. 1.:

Hlavní škodlivé látky a jejich původ na problémových plochách

Vznik	Hlavní škodlivé látky
- skládkování: stavební odpad domovní odpad průmyslové odpady	TK (zvl. Pb, Cu, Zn), PAH TK, PAH, PCDD/F TK, minerální oleje, PAH, PCDD/F
- průmyslová území(včetně přilehlých ploch)	TK, minerální oleje, PAH, PCDD/F
- odpady z báňské činnosti	TK
- plochy po aplikaci čistírenských kalů	TK, PCDD/F
- vojenská zařízení	TK, minerální oleje, PAH
- sportovní střelnice	TK (zvl. Pb, Sb)
- jiné příčiny

TK = těžké kovy

Obr. 2.:

Možnosti opatření na problémových plochách při překročení hraničních hodnot daných rozbory rostlin

Výsledek rozborů rostlin	Opatření
1. naměřené hodnoty < směrná čísla ZEBS	pěstování rostlin pro výrobu potravin je možné
2.1. naměřené hodnoty = směrná čísla ZEBS	- zvýšení hodnoty pH (vápnění) - vyloučit z pěstování rostliny s vysokým transferfaktorem - zákaz pěstování rostlin náchylných ke znečištění
2.2. naměřené hodnoty > směrná čísla ZEBS < hraniční čísla FMV	možnost pěstování krmných plodin
3. naměřené hodnoty > směrné číslo ZEBS x 2 > hraniční čísla FMV	- pěstování energetických plodin - výroba osiv - překrytí zeminou (40-100 cm) - výměna půdy (40-100 cm)

Tab. 1.:

Hraniční hodnoty pro zemědělské a zahradnické využití

Systémy hodnocení	mg/kg											ng/kg
Systémy hodnocení	As	Cd	Cr	Cu	Hg	Ni	Pb	Tl	Zn	BaP	PCB2)	PCDD/F
	maximální hodnoty pro neomezené využívání (přijatelné hodnoty)
LÖLF (=LAGA)	40	2(1)	100	100	2	100	300	1	500
Eikmann-Kloke(BW II)2)
-zahradnictví	40	2	100	50	2	80	300	2	300	2	0,5	30
-zemědělství	40	2	200	50	10	100	500	2	300
Bavorské pokyny pro problémové plochy (zdokonalený návrh)
-zahradnictví	40	2(1)	100	80	2	80	300	2	300	23)	0,5	40
-zemědělství	40	2(1)	200	100	10	100	500	2	500	23)	0,5	40
	maximální hodnoty pro omezené využívání
Eikmann-Kloke (BW III)1)
-zahradnictví	80	5	350	200	20	200	1000	20	600	5	2,5	100
-zemědělství	50	5	500	200	50	200	1000	10	600

1) obsahuje limity též pro jiné látky

2) suma šesti kongenerních látek

3) až do 10 mg/kg s omezením pro některé plodiny