Obsah sborníku | Časopis BIOM, články a sborníky | Domovská stránka     

Možnosti pěstování energetických rostlin na zemědělské půdě

Doc. Ing. Josef Šimon, CSc.

VÚRV Praha-Ruzyně

Současná koncepce agrární politiky jednoznačně dochází k závěrům, že koncem roku 2000 bude kromě tradičního využití půdního fondu zhruba 400 tis. ha tzv. "volné půdy". Při vyšším tempu růstu rostlinné a živočišné výroby lze očekávat uvolnění půdy o dalších 100 tis. ha.

Dnes je již zcela bez diskusí a všeobecně se v odborných kruzích uvádí, že v časovém horizontu let 2000 bude v celé Evropě na trzích s obilím a dalšími komoditami mimořádně velká nabídka s dopady do značné nadprodukce.

Pokud nemá být české zemědělství devastováno zahraniční konkurencí, je třeba ihned zahájit významnou restrukturalizaci za podmínek efektivně využívané zemědělské půdy. To znamená v lepších přírodních podmínkách intenzivně využít půdu na výrobu potravinářské produkce, která bude schopna konkurovat náročným podmínkách světového agrárního trhu. V méně produkčních oblastech adaptovat české zemědělství s převahou nepotravinářské produkce tj. výroby tzv. "agrifikovaných " (rostlinných) surovin a bioenergie.

Pěstování průmyslových a energetických rostlin již dnes nabývá v Západní Evropě na mimořádné důležitosti. Ve Spolkové republice Německo se pěstování energetických a průmyslových rostlin již stalo běžnou součástí agrárního programu a rozšiřování ploch energetických a průmyslových rostlin je např. v Bavorsku výrazně podporováno. Obdobně v Rakousku, Dánsku, Francii, Velké Británii a dalších státech se za široké mezinárodní spolupráce ( FAO - program TERMIE ) studují nové "netradiční" rostliny pro jejich užití na rostlinné suroviny a bioenergii. Je proto zcela nevyhnutelné zvýšit pozornost pěstování průmyslových a energetických rostlin i v České republice. Zavedení těchto rostlin do soustavy hospodaření na půdě je třeba považovat za jednu z velmi důležitých inovací rostlinné výroby v nejbližší budoucnosti.

Současná situace v ČR ve využívání energetických rostlin je neuspokojivá. Především není dostatečná informovanost o možnostech jak pěstování, tak i užití rostlinné biomasy. Stále se nedaří prosadit využití rostlinné biomasy hlavně pro výrobu tepelné energie. V komunální sféře se stále upřednostňuje plynofikace před využíváním rostlinné fytomasy. O větší informovanost na tomto úseku usiluje nedávno založený Svaz pěstitelů a zpracovatelů energetických a průmyslových rostlin při VÚRV Praha-Ruzyně, dále Česká společnost pro biomasu (CZ Biom), která má napojení na Evropskou společnost pro biomasu (Evrobiom). VÚRV Praha-Ruzyně usiluje o založení koordinačního centra pro energetické a průmyslové rostliny při MZe ČR. Jsou k disposici první výsledky výzkumu s energetickými a průmyslovými rostlinami ve VÚRV Praha-Ruzyně a VÚZT Praha-Řepy.

Z našich i zahraničních poznatků s využíváním energetických a průmyslových rostlin jednoznačně vyplývá, že zlepšují funkci ekosystémů polí a širších krajinných celků. To konkrétně znamená, že je lze úspěšně využít např. na méně úrodných stanovištích na antropogenních půdách, hlavně v pánevních oblastech Čech a Moravy i jinde. Perspektivní jsou např. oblasti s vysokou imisní zátěží, kde je nutno redukovat pěstování plodin pro výživu s ohledem na nebezpečí kontaminace produkce škodlivými látkami. Tyto rostliny bude třeba pěstovat též všude tam, kde půda nebude využívána pro produkci potravin při tzv. uvádění půdy do klidu.

Energetické plodiny přispívají ke zlepšení životního prostředí především tím, že jejich pěstováním lze omezit spotřebu fosilních zdrojů energie a tak snižovat nebezpečí skleníkového efektu (problematika CO₂). Jsou cenným biologickým atributem v agrárních ekosystémech i v krajině a vyznačují se řadou příznivých faktorů v soustavě hospodaření na půdě. Tak např. lze omezit hnojení, zejména průmyslovým dusíkem, lze volit pestřejší osevní postupy, možno využít různých resistentních odrůd plodin, tj. snížit spotřebu fungicidů apod.

Ekonomický a celospolečenský přínos energetických a průmyslových rostlin spočívá v tom, že poskytují i nové pracovní příležitosti a to nejen v resortu zemědělství, ale i v ostatních odvětvích národního hospodářství. Dávají vznik celé řadě nových zpracovatelských kapacit.

Z hlediska pěstování energetických rostlin nejsou v naší zeměpisné poloze ve většině případů stanovištní podmínky limitující, naopak pro tradiční plodiny nevyhovující stanoviště lze využít k pěstování těchto rostlin.

Z domácích výsledků pokusů i zahraničních údajů přicházejí pro získání energie z rostlinné biomasy do úvahy hlavně rostliny rodu čirok (zejména čirok cukrový), súdánská tráva a trojliniový hybrid Hyso. Z výsledků výzkumu vyplývá, že rostliny rodu čirok jsou perspektivní pro teplejší oblasti ČR, kde poskytují produkci více něž l5 t.ha-l sušiny, což se již považuje za ekonomicky rentabilní. Výzkumně se sleduje řada dalších rostlin jako konopí, křídlatka, topolovka, chrastice rákosovitá. Miscanthus sinensis je víceletá rostlina, která rovněž poskytuje vysoké výnosy biomasy, je však vhodná pro oblasti s dostatkem srážek. Na některých stanovištích bude výhodné pěstovat na biomasu i rychle rostoucí dřeviny. Pro tyto účely se již zakládají plantáže rychle rostoucích topolů, vrb aj. O výhodnosti využití pěstování těchto dřevin bude rozhodovat ekonomické hledisko.

Na většině stanovištích lze však s úspěchem pro účely výroby energie z biomasy pěstovat i některé tradiční plodiny jako je kukuřice, pšenice ozimá, žito ozimé, tritikale při sklizni celých rostlin. Pokud chceme dosáhnout u energetických rostlin konkurenceschopnost s tradičními tržními plodinami musíme jim věnovat po všech stránkách stejnou pozornost jako u tradičních plodin.

Závěrem lze konstatovat, že možnosti využití potenciálu energetických rostlin nejsou u nás stále doceněny. Je třeba v rámci agrární politiky zintenzívnit jak výzkum, tak i rozpracování odpovídajících koncepcí na tomto úseku. Při prosazování nových koncepcí v zemědělství musí sehrát důležitou úlohu i státní správa, která vhodnou dotační politikou nastartuje tento nový směr.