Jean Marc Jossart - Stanovisko AE BIOM k dokumentu Bílá kniha o obnovitelných zdrojích energie a k dokumnetu AGENDA 2000

Stanovisko AE BIOM k dokumentu Bílá kniha o obnovitelných zdrojích energie a k dokumnetu AGENDA 2000

2. Zhodnocení dokumentu s ohledem na zemědělství a dokument “Agenda 2000”

Evropská komise přijala dne 26. listopadu 1997 dokument s názvem White Paper pro zahájení prvních kroků v souborné strategii a plán určený k tomu, aby se do roku 2010 náročnými, ale splnitelnými kroky, dosáhlo zdvojnásobení ze 6 na 12 % celkového podílu obnovitelných zdrojů na produkci energie Evropské Unie. Výhody dosažení tohoto cíle jsou nesporné a to zejména s ohledem na omezení emisí CO₂, vědecký a průmyslový rozvoj, uvolnění cen paliv, zvýšená bezpečnost dodávek paliv, místní a regionální rozvoj a rozvoj exportu do třetích zemí, který by mohl profitovat zejména na bázi nových evropských technologií. Členské státy vyzývají ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie dle vlastních zkušeností a vlastního potenciálu a definují svoji vlastní strategii s předložením vlastních příspěvků a doporučení k celkovému výhledu do roku 2010. Navržené cíle v období 1997 - 2010 jsou uvedeny v tab.1.

Největší přírůstek - více než 80 % obnovitelných zdrojů energie by pocházelo z biomasy.

Plán si klade za cíl poskytnout více příležitostí na trhu s obnovitelnými energiemi bez nadměrného finančního zatížení.

V současné době představuje podíl kapalných biopaliv na trhu asi 0,3% včetně alkoholu, ETBE, rostlinných olejů a esterů pro výrobu bionafty. Vzhledem k tomu, že současné výrobní náklady kapalných biopaliv jsou třikrát vyšší než u konvenčních paliv, nárůst spotřeby kapalných biopaliv může být zabezpečen jen tehdy, pokud bude upraven daňový strop pro příslušné suroviny. Komise Evropského společenství navrhuje, aby podíl kapalných biopaliv na trhu byl zatím jen 2%, což by odpovídalo 5 Mtoe. Toto množství by bylo zahrnuto do pilotního projektu s tím, že by umožňovalo rozvinout příznivou daňovou politiku. Po realizaci tohoto pilotního projektu by bylo možné dosáhnout v budoucnu až 7,5%ního podílu kapalných biopaliv na trhu (odpovídá 18 Mtoe).

Bude doporučena podpora výroby skládkového plynu nebo bioplynu na bázi odpadů z potravinářského průmyslu nebo ze zemědělství tak, aby byly zajištěny veškeré výhody získávání této energie a to i z hlediska ochrany životního prostředí.

Za účelem zvýšení podílu tuhých biopaliv na trhu s teplem a elektřinou jsou navrhovány následující kroky :

Pro stávající výkon kogeneračních jednotek 26 Mtoe je projektováno odpovídající zvýšení na hranici přibližně 20 Gwel a 60 Gwth. Dále plán zahrnuje POSÍLENÍ ZÁSAD EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ k podpoře obnovitelných zdrojů zejména v oblastech ochrany životního prostředí, zemědělství, v oblasti konkurenceschopnosti na trhu, v oblasti zaměstnanosti, státních podpor, výzkumu, regionální politiky, společné zemědělské politiky, rozvoje venkova a rozvoje vnějších vztahů. Podle dokumentu je pro celkovou evropskou strategii zdvojnásobení podílu obnovitelných zdrojů v EU do roku 2010 klíčovým sektorem zemědělství. Proto by mělo být využito všech dostupných politických prostředků, ať již v oblasti zemědělství, financí nebo v oblasti průmyslu, aby produkce biomasy se mohla plně rozvinout.

Společná zemědělská politika by mohla podpořit produkci energie z biomasy různými způsoby:

Proto, aby se dosáhlo cíle zdvojnásobení produkce obnovitelné energie v zemích EU do roku 2010 a byl zajištěn koordinovaný přístup celého společenství, komise EU navrhla tzv. zahajovací kampaň.

V této kampani může vyvíjet aktivity řada subjektů : regionální a městské úřady, petrochemický a automobilový průmysl, městské a zemské plánovací úřady a jednotliví architekti, vládní orgány a orgány státní správy, průmyslové svazy a sdružení, zemědělská sdružení, podniky dřevozpracujícího průmyslu a spolupracující subjekty.

Kampaň, která by pomohla prosadit a podporovala decentralizaci jednotek na výrobu el. proudu z biomasy v celé Evropské unii je základním předpokladem úspěchu dokumentu.

Kapacita jednotlivých provozů by se mohla přitom pohybovat řádově od několika stovek kW až po mnoha MW jednotky a sloučit různé technologie. Programy a fondy EU i jednotlivých členských států budou muset vyčlenit finanční prostředky na tuto kampaň. První odhady říkají, že celá kampaň by mohla zahrnout 20,5 bilionů ECU na investice pro období 1998 - 2010.

V průběhu období realizace plánu a strategie bude potřeba neustále sledovat jednotlivé činnosti, zda jsou správně chápány a zda probíhají v těsném souladu s postupy vytýčenými pro obnovitelné zdroje. Aktivní účast členských států v dalším rozvoji a realizaci strategie je zcela nezbytná. Bude vytvořena pracovní skupina, jejíž součástí bude komise EU a zástupci členských států, aby sledovali přijatá opatření. Jednotlivé členské státy budou muset přijmout vlastní cíle a strategie, které budou porovnány uvnitř Evropského společenství. Členské státy budou požádány, aby předložily pracovní skupině studie proveditelnosti, aby bylo zřejmé, zda je pro ně reálné dosáhnout vytčených cílů do roku 2010 a jakým způsobem zamýšlejí podporovat jednotlivé sektory.

V dodatku II je uveden soubor jednotlivých příspěvků pro každý obnovitelný zdroj energie. Podle scénáře, hlavní příspěvek k nárůstu obnovitelných zdrojů energie (90 Mtoe) by měl pocházet z biomasy, jejíž produkce by se měla ztrojnásobit. Zpráva obsahuje podrobné informace o tom, jak by tento přírůstek biomasy mohl být zajištěn a jakým způsobem by mohl být dodáván na trh.

Zdroj biomasy	Mtoe
Bioplyn	15
Odpady ze zemědělské výroby a lesnictví	30
Energetické rostliny	45
Celkem	90

Celková výměra zemědělské půdy, která připadá v úvahu pro pěstování biomasy, se odhaduje na 10 Mha. Kromě toho se předpokládá, že 6,3 Mha bude potřeba k vyprodukování 27 Mtoe pevné biomasy. Zbývajících 3,7 Mha by náleželo pro produkci kapalných biopaliv, s kapacitou zhruba 4-7 Mtoe. Zbytek předpokládaného množství produkce kapalných biopaliv by pocházel z lignocellulosy a ostatních zdrojů. Přednost bude dána vysoce produktivním plodinám s nízkými náklady.

Následující scénář pro využití biomasy je odvozen ze zprávy Bílá kniha :

⁽²⁾ Z toho 32,2 pevná biomasa a 3,04 bioplyn. Předpokládá se, že z celkového množství 32,2 Mtoe pevné biomasy se 6 Mtoe využije pro vytápění a 26 Mtoe pro kogenerační jednotky na výrobu tepla a elektřiny.

Pro bližší pochopení navrhovaných záměrů je uvedeno následující porovnání :

Teplo se využívá v průmyslu a pro vytápění obytných budov. Pokud budeme předpokládat, že jedna třetina z celkového množství 36 Mtoe tepla vyrobeného navíc se využije v průmyslu, 24 Mtoe bude muset být prodáno na trhu s vytápěním. To odpovídá přibližně 12 milionům bytů, které by mohly být navíc vytápěny dřevem nebo slámou prostřednictvím lokálních systémů vytápění a nebo jednotlivými topnými systémy.

Elektřina : Pokud budou výrobní jednotky v chodu 6900 hodin ročně, bude potřeba 300 jednotek po 100 Mwel, aby se dosáhlo projektovaných cílů výroby elektrické energie.

Kapalná biopaliva : Výroba se v posledních letech pohybovala mezi 0,3 až 0,5 Mtoe ročně. Kapacita produkce je kolem 1 Mtoe. Takže kapacita produkce bude muset být zvýšena desetkrát a současná produkce čtyřicetkrát.

Zpráva navrhuje pro rozvoj biomasy jakožto zdroje energie reálný, avšak velice ambiciózní cíl. Je velice přínosné, že komise Evropského společenství klade takový důraz na rozvoj biomasy, jakožto nejdůležitějšího obnovitelného zdroje. Zpráva představuje základ pro rozvoj bioenergetického sektoru v Evropské Unii. AE BIOM chápe tuto zprávu jako první krok na dlouhé a náročné cestě, k tomu, aby se dosáhlo vytčených cílů. V zájmu těchto cílů navrhuje určité změny pro zlepšení situace.

Celkový podíl 90 Mtoe navíc vyrobené biomasy je reálný a je možné ho dosáhnout, pokud bude plán dobře začleněn do evropských, národních, regionálních a místních úrovních.

Co se týče specifických cílů výroby tepla, elektrické energie a kapalných biopaliv, dá se o nich polemizovat. Produkce kapalných biopaliv se zdá být příliš vysoká, produkce elektrické energie se zdají být poněkud vyšší, zatímco výroba tepla se zdá být podhodnocena. Návrh AE BIOM v porovnání s návrhem zprávy (White Paper) je uveden v tabulce 4.

Podle AE BIOM, výše uvedené odhady lépe odpovídají možnému rozvoji na trhu s biomasou. Biomasa je opravdu různorodý zdroj energie, s relativně nízkou výhřevností, a proto náklady na dopravu do míst velkých elektráren mohou být v některých případech příliš vysoké. Navíc využití veškerého tepla z velkých tepelných elektráren je někdy obtížné, protože se vždy nepoštěstí, aby v blízkosti elektrárny byli i koneční uživatelé. Vzhledem k tomuto faktoru se biomasa hodí obzvláště pro decentralizovanou výrobu tepla a elektrické energie. Jakožto spolehlivý zdroj dodávek v budoucnosti, např. v podobě pelet pro domácnosti, může biomasa velmi rychle proniknout na trh a to zejména v oblasti malých kogeneračních jednotek.

Očekávaný přírůstek 15 Mtoe výroby tepla a elektřiny pocházející z biomasy odpovídá 300000 velkých zemědělských jednotek na výrobu bioplynu, každé o výkonu 500 000 kWh tepla a elektřiny ročně. Bude jistě existovat mnoho větších podniků na výrobu bioplynu např. v potravinářském průmyslu nebo jednotek zpracovávajících skládkový plyn, avšak množství 15 Mtoe bude možné dosáhnout pouze vybudováním několika set tisíc menších jednotek na úrovni domácích chovů nebo menších farem. Bude potřeba vytvořit zvláštní program pro bioplyn, aby se mohlo dosáhnout tohoto ambiciózního cíle.

Realizační plán je soubornou koncepcí a zaslouží si, aby byl plně podporován.

Dle návrhu shrnutého v kapitole “Přímý přístup obnovitelných zdrojů na trh s elektrickou energií” realizovaného členskými státy, neexistuje reálná možnost dosažení specifických cílů v produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů, pokud nedojde k tlaku na uvolnění cen elektřiny ze strany EU. Proto je nutné, aby EU doporučila minimální ceny za elektřinu z obnovitelných zdrojů.

Jako dodatek k uvedeným opatřením budou presentovány některé detailní návrhy v kapitole 3.

V první fázi se navrhuje realizovat pilotní projekt, kde by bylo dosaženo podílu 2% kapalných biopaliv.

Text dokumentu související s pevnou biomasou by měl být doplněn situací týkající se jednotlivých domácností. Pouze malá část domů v Evropě - méně než 15 % - je napojena na systémy lokálního či dálkového vytápění. Všechny ostatní domy a byty mají individuální topné systémy, založené na spalování plynu, topného oleje, uhlí, dřeva, nebo využívající elektrickou energii. Lepší průnik biomasy na tento trh je rozhodující pro vyšší zastoupení biopaliv v oblasti vytápění.

Tato startovací kampaň, týkající se instalace jednotek využívajících biomasu o celkovém výkonu 10 000 MW, je velmi dobrou myšlenkou a měla by být realizována co nejdříve.

Celková koncepce týkající se biomasy se zdá být neuskutečnitelná. Kampaň pokrývá pouze 4,3 Mtoe z celkového množství 90 Mtoe, neboť návrh počítá pouze s kogeneračními jednotkami, kde by se využívala pevná biomasa.

Do celkové koncepce by proto měl být zahrnut rovněž bioplyn a vytápění jednotlivých domů, při kterém by se nevyráběla elektřina.

Při využívání obnovitelné energie ve 100 uvedených obcí by měla být do této aktivity zahrnuta produkce tepla i elektřiny.

V některých částech zprávy Bílá kniha nacházíme příliš mnoho všeobecných údajů. Proto je potřeba uvést podrobnější návrhy, které by definovaly podmínky pro úspěšné využívání biomasy, pro bioenergetický průmysl.

Rozvoj produkce energetických rostlin zajistí rozšíření výrobního programu farmářů a vytvoření nových trhů pro zemědělství. Aby byly zajištěny dodávky surovin pro bioenergetický sektor, počínaje rokem 2000 bude potřeba, aby byly energetické rostliny považovány za běžné hlavní zemědělské plodiny a aby byly rovněž finančně podporovány, nezávisle na programu ladem ležící půdy. Zkušenosti z Velké Británie a Švédska ukazují, že některé projekty, včetně pěstování a využití rychle rostoucích dřevin, nenalezly správnou odezvu u řady farmářů a to vše kvůli několika barierám, jako např.: potřeba dlouhodobých úvěrů, zavádění nových plodin, špatná cenová politika (cena za dřevní štěpku je příliš nízká). Tyto překážky by mohly být odstraněny lepším přístupem k programu bioenergetiky a náležitým zdůvodněním jejích výhod: nízké náklady na pěstování plodin, snížení emisí CO₂, rozvoj venkova, biodiversita apod.

Rostliny využívané pouze pro energetické účely, jako např. rychle rostoucí dřeviny, energetické seno (červená kanárská tráva), miscanthus sinensis by měly získat podporu, která by byla asi o 70 ECU/ha vyšší než u obilovin. K tomu navíc by v prvním roce existovala podpora ve výši 50 % nákladů na založení porostu. Dodatek I směrnice 1765/92 by měl být doplněn o kapitolu V. s názvem “Vytrvalé energetické rostliny (rychle rostoucí dřeviny, energetické seno a miscanthus).” Tímto dodatkem se bude s těmito vytrvalými energetickými rostlinami nakládat stejně jako s obilovinami, olejninami a nebudou omezeny na půdu ležící ladem.

S plodinami, které mohou být využity pro výrobu potravin, krmiv nebo pro výrobu energie, jako např. řepka, obiloviny, ostatní olejniny, by se mělo nakládat normálně, nezávisle na jejich dalším použití, a neměla by se na ně vztahovat ustanovení směrnice 1765/92.

Rychle rostoucí dřeviny a miscanthus sinensis, pěstované v marginálních oblastech by měly v prvním roce získat vyšší podporu na založení porostu a v následujících letech podporu na vyrovnání ztrát z renty. Výše podpory pro ladem ležící půdy by měla být o něco nižší než výše podpory pro ornou půdu.

Pilotní program pro kapalná biopaliva, který předpokládá až 2% podíl těchto paliv na trhu, by měl být realizován do 5 let. Pro dosažení tohoto cíle byly současně vytvořeny 2 koncepce :

Průmysl produkující biopaliva z rostlinných olejů nebo ethanol/ETBE ze zemědělských komodit by měl získat finanční podporu na tunu vyprodukovaného biopaliva. O výšce této podpory na jednu tunu by měla rozhodovat Komise EU každým rokem na základě následujících parametrů :

Podobný postup je již používán ve škrobárnách. Hlavním cílem finanční podpory zpracovatelskému průmyslu je stejná výkupní cena za řepku, ať bude využita pro potravinářské nebo nepotravinářské účely. To může z počátku přivodit možná některé komplikace (deklarace rozdílných výnosů u farmářů, minimální výnos na půdách ležících ladem,...) Zpracovatelský průmysl by měl dát záruky, že tento postup bude aplikován nejvýše 7 let. Průmysl by se ale měl zavázat, že smluvně vykoupí alespoň 50% surovin prostřednictvím kontraktů s farmáři.

Alternativní koncepcí by mohly být závazné mísící poměry dle časového plánu pro petrochemické podniky, jak uvádí tab.5.

Rok	Mísící poměr
2001	1 %
2003	2 %

Všechny společnosti, které obchodují s palivy v Evropě a které používají ethanol, ETBE nebo řepkový methylester, by měly závazně dodržovat tato pravidla o mísících poměrech. Jednotlivá aditiva se mohou samozřejmě měnit. Celý systém by měl být poměrně flexibilní a měly by se používat tradiční ceny. Připravovaná omezení ve vztahu k jednotlivým palivům (Evropská směrnice z Mamére, Francouzský zákon o čistotě ovzduší) jsou rovněž příznivá pro daná aditiva a firmy vyrábějící pohonné hmoty by tato opatření měly striktně dodržovat. Firmy, které se nepřizpůsobí těmto pravidlům, by měly odvádět poplatky Komisi EU a sice vyšší než je ušetřená částka za nepoužívání aditiv na bázi biopaliv. Aby se dosáhlo stanovených cílů uvedených v pilotním programu, bude nutné vybrat jednu ze dvou uvedených alternativ.

Rychlé uvedení biomasy na trh s energiemi bude možné jen tehdy, pokud i daňová politika podpoří tento rozvoj.

Fosilní paliva na trhu s teplem (uhlí, koks, ropa a zemní plyn) : zdanění by mělo být až 260 ECU na tunu ropného ekvivalentu. Této hranice by mělo být dosaženo během několika let a měla by být použitelná jak pro soukromé domácnosti, tak i pro veřejné stavby. Co se týče průmyslových podniků a firem působícím na mezinárodním trhu, tato daň by neměla překročit 0,35 % čisté hodnoty produkce. Daň by se měla částečně vrátit firmám, které platí více než je stanoveno. Veškeré obnovitelné suroviny budou osvobozeny od této daně. O energetické dani, tak jak je navrhována Komisí EU, by se mělo rozhodnout co nejdříve. Prozatím tato energetická daň neovlivní zaběhnuté topné systémy, protože navrhovaná výše daně pro topný olej je příliš nízká. Proto by komise EU měla vypracovat doporučení dle výše uvedeného návrhu, které by bylo podobné daňovému schematu v některých skandinávských zemích a Itálii.

Kapalná biopaliva by měla být od daně osvobozena, aby mohla soutěžit na trhu. Tento nástroj by měl být v budoucnosti omezen v souvislosti se snižováním cen surovin. Výše ceny placené za kapalná biopaliva by měla korespondovat s následujícími skutečnostmi : omezení emisí prachových částic a SO₂, omezení skleníkových plynů, zvýšení zaměstnanosti, snížení závislosti na ostatních druzích energie.

Hlavním cílem zahajovací kampaně je rychlý start při zvýšeném využívání bioenergie. Tato kampaň bude zahájena ještě před realizací všech ostatních plánů na podporu politiky Evropského společenství při prosazování biomasy. Na základě znalosti výše uvedených skutečností je navrhováno rozšíření kampaně následujícím způsobem :

10 000 Mwth

1 milion domů vytápěných biomasou

50 000 nových jednotek na výrobu bioplynu

4 Mtoe kapalných biopaliv

V rámci zprávy Bílá kniha a zahajovací kampaně by měly být členské státy vyzvány, aby předložily Komisi EU plán národních akcí k podpoře obnovitelných zdrojů energie. Pokud to bude potřebné, může být tento plán rozdělen podle jednotlivých regionů. Tyto plány by měly obsahovat podrobné informace o současných energetických systémech (dodávky a použití), národní cíle pro obnovitelné zdroje, navrhované akce pro další rozvoj obnovitelných zdrojů z hlediska zásobování surovinami a jejich využití, očekávané náklady a požadované finanční prostředky k urychlení investic. Projekty by měly pokrývat globální cíle a jednotlivé akce a rovněž krátkodobé iniciativy v rámci zahajovací kampaně. Projekty by rovněž měly být propojeny s cíli a programy na omezování CO₂. Po schválení by Komise EU společně financovala tyto projekty rozvoje obnovitelných zdrojů. Pravidelné schůze Komise EU a národních zástupců by měly být organizovány společně a měly by se zabývat těmito projekty, aby bylo zajištěno, že jednotlivé akce jsou prováděny v souladu se směrnicemi.

Vzhledem k současným nepříznivým podmínkám pro výrobu bionafty stojí průmysl před velkými problémy. Podmínky na ladem ležících půdách se zhoršily, ceny rostlinných olejů vzrostly a cena ropy jakožto fosilního paliva klesá. Za těchto podmínek průmysl produkující bionaftu nebude schopen pokračovat v činnosti, což je v plném rozporu s cíli uvedené zprávy.

Proto se navrhuje změnit schema ladem ležící půdy v období 1998 a 1999. Na této půdě by se měla pěstovat řepka nebo slunečnice s vyšší podporou, než na zemědělské půdě. Rozdíl by měl činit 150 ECU na 1 ha. Toto opatření umožní zlepšení dodávek surovin v příštím roce, avšak nemusí být závazné pro všechny členské státy.

Členské státy by měly použít stávající opatření k podpoře produkce elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Jsou možné dva způsoby, použitelné odděleně, nebo společně :

- minimální cena placená za prospěšnost producentovi obnovitelné energie stanovená dle směrnice EU. Tato minimální cena by se měla ustálit na 80% ceny placené konečnými uživateli.

- vyhlášení projektů v zájmu produkce určitého množství elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Kriteria pro výběr projektů by měla být především ekonomická (cena co možná nejnižší), ale také ekologická.

Je na samotných členských státech, aby si vybraly, který ze způsobů by byl nejvýhodnější pro podmínky v jednotlivých zemích.

K profinancování uvedených způsobů by měly členské státy zřídit daň ze spotřeby elektrické energie za účelem vytvoření finanční reservy pro motivaci k obnovitelným zdrojům (rozdíl mezi cenou placenou za energii z fosilních zdrojů a cenou placenou producentům obnovitelné energie). Měla by zde existovat i motivace prostřednictvím investic a zvýhodněných půjček.

Reálným by se měl stát i přímý přístup do rozvodných sítí, zejména co se týče připojení k sítím částečně podporovaných uvedenými projekty.

Obsah dokumentu White Paper by měl být součástí jednání mezi EU a zeměmi, které žádají o členství v Evropské Unii.

Jak uvádí zpráva, strukturovaný fond a příslušná legislativa, související s investicemi do zemědělství, by měly umožnit finanční podporu pro bioenergie. Tato podpora by se mohla pohybovat mezi 30 až 50% z nákladů. Nejenom zemědělské podniky a firmy, ale rovněž soukromé domácnosti by mohly obdržet tuto podporu, pokud budou investovat do technologií souvisejících s využíváním bioenergie.

Finanční požadavky na zahajovací kampaň, pokud bude realizovaná v příštích 5 letech, jsou odhadovány takto :

Tabulka 6: Potřeba finančních prostředků pro zahajovací kampaň (bilion ECU)

Položka	Investiční náklady	Průměrné investiční prostředky (40%)
10 000 MWth	5	2
1 mil.domů na výtápění dřevem	8	3,2
50 000 bioplynových jednotek	4	1,6
4 Mtoe kapalných biopaliv	1	0,4
Celkem za 5 let	18	7,2
Za každý rok	3,6	1,44

Navržené investiční prostředky budou z 50% poskytnuty Komisí EU a z 50% budou hrazeny

z národních nebo regionálních zdrojů. Tak na investice budou poskytnuty Komisí EU ročně prostředky ve výši 720 MECU. Dále bude třeba vyčlenit roční náklady ve výši 150 MECU na podporu nejdůležitějších projektů ve zpracovatelském průmyslu produkujícím kapalná biopaliva a finanční prostředky ve výši 30 MECU pro informační kampaň (viz. bod 3.10.)

Tabulka 7 : Roční potřeba finančních prostředků EU pro zahajovací bioenergetickou kampaň

Položky	MECU
Investiční prostředky	720
Zpracovatelské priority	150
Informační kampaň	30
Celkem	900

K podpoře zahajovací kampaně je potřeba ročně 900 MECU finančních prostředků. To představuje v následujících 5 letech celkem 4,5 bilionu ECU. Proto bude muset být program rozšířen od roku 2001 do roku 2010 na celkových 90 Mtoe biopaliv. Pro toto rozšíření bude potřeba každým rokem vynaložit kolem 2 bilionů ECU.

Aby se mohl profinancovat celý program k podpoře všech forem obnovitelné energie, navrhuje se vytvořit nový fond pro obnovitelné energetické zdroje a vložit do tohoto fondu, počínaje rokem 2001, finanční prostředky ve výši 3 biliony ECU.

V Evropě by měla být zahájena široká informační kampaň pod vedením Komise EU. Tato kampaň by se měla obracet především na širokou veřejnost (články v novinách, pořady v televizi,...) v zájmu motivace občanů k vytvoření příznivé atmosféry pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie a podmínek pro investice.Tato kampaň je skutečně nezbytná již z toho důvodu, že obnovitelné zdroje energie budou vyžadovat v brzké době i určitý příspěvek od samotných občanů. Nemohla by být přijata žádná důležitá politická rozhodnutí, pokud veřejnost nebude mít zájem o prosazení obnovitelných zdrojů energie. Když budou vytvořeny příznivé podmínky mezi občany, nic nebude bránit i polické ochotě přijmout navržené kroky. Dokument Bílá kniha by mohl být výchozím bodem této kampaně a mohl by objasnit cíle a důvody pro zvýšení produkce obnovitelných zdrojů energie. Plné využití těchto zdrojů by se mohlo uskutečnit i na základě studie TERES, která ukazuje cestu, jak politické subjekty mohou ovlivnit rozvoj obnovitelných zdrojů. Mělo by zde být ale blíže vysvětleno, jak udržet stávající energetické systémy a jak zajistit správnou sociální politiku.

Obnovitelný zdroj	Podíl v roce 1995	Podíl v roce 2010	Nárůst
Biomasa	44,80	135,00	+ 90,20 (+201%)
Vodní energie	26,40	30,55	+ 4,15 (+15,7%)
Větrná energie	0,35	6,90	+ 6,55 (+ 1871%)
Sluneční termální kolektory	0,26	4,00	+ 3,74 (+1438%)
Fotočlánky	0,002	0,26	+ 0,26 (+ 13000%)
Geotermální energie	2,50	5,20	+ 2,70 (+ 108%)
Celkem	74,31	181,91	107,60

	Teplo	Elektřina	Kapalná biopaliva	Celkem
v roce 1998	38,04	6,76	0	44,8
přírůstek	36,96⁽¹⁾	35,24⁽²⁾	18	90,2
v roce 2010	75	42	18	135
poměr 2010/1995	2	10	-

Využití biomasy	White Paper	AEBIOM
Teplo	75	102
Elektřina	42	22
Kapalná biopaliva	18	11
Celkem	135	135