Předchozí článek     Obsah sborníku | Časopis BIOM, články a sborníky | Domovská stránka     Následující článek

Rozvoj fytoenergetiky v Evropě

Vlasta Petříková

Význam energie z biomasy se v zahraničí stále zvyšuje. Je to důsledkem potřeby úspor fosilních zdrojů energie ve snaze omezit jejich využívání, především vzhledem k poškozování životního prostředí. Rozvojem fytoenergetiky se začaly zabývat některé státy Evropy již cca před 20 lety. Jako příklad lze jmenovat Švédsko, Finsko, Dánsko, Rakousko a j. Stupeň využívání biomasy pro energii je proto v jednotlivých státech do značné míry i odrazem toho, jak dlouho se zde fytoenergetika prosazuje.

U nás jsme se začali zabývat myšlenkou moderního využívání biomasy pro energii teprve v poslední době. V tomto směru však u nás nejsou zatím vytvořeny podmínky pro tento program. Chybí i základní informovanost široké veřejnosti o těchto možnostech a samozřejmě není zde dostatek praktických zkušeností.

Z tohoto důvodu jsme uvítali možnost zapojení našeho Českého sdružení pro biomasu - CZ Biom do Evropského sdružení - AE Biom, odkud můžeme získávat tyto zkušenosti a informace. Kontakty a spolupráci s AE Biom zajišťuje mezinárodní sekce CZ Biom, která se zúčastňuje pravidelných jednání AE Biom a podílí se na aktivitách této evropské asociace. V současné době je zde sdruženo již 18 států Evropy, včetně ČR, Slovenska a Slovinska. V poslední době bylo přijato i Bulharsko a Polsko.

V zájmu systematického zavádění fytomasy do energetických zdrojů v Evropě bylo třeba získat přehled o podílu obnovitelné energie z biomasy v jednotlivých státech. AE Biom zajistila proto dotazníkový projekt, ze kterého vyplynul procentický podíl biomasy na celkových primárních zdrojích energie v jednotlivých státech, sdružených v asociaci AE Biom. Výsledky získané v loňském roce (ze států, které se této akce zúčastnily), vyplývají v následujícího přehledu :

  stát % energie z biomasy   stát % energie z biomasy
1. Finsko (+ solár.a vítr) 27,7 % 7. Norsko 4,4 %
2. Švédsko 18,0 8. Itálie 2,1
3. Rakousko 12,6 9. Slovensko 1,5
4. Irsko 12,0 10. Holandsko 1,1
5. Dánsko 7,0 11. Belgie 0,63
6. Francie 4,6 12. ČR 0,60

Z uvedeného přehledu je zřejmé, že rozvoj energie z biomasy není ve všech státech (a to ani západních) rovnoměrný. Je závislý jednak na délce období, po které se fytoenergetika prosazuje, ale hlavně na přístupu vlády k vytváření vhodných podmínek pro její rozvoj.

Nejdůležitější je přitom usměrnění pomocí daňového systému. Je všeobecně známo, že v těch státech, kde se zavedly energetické či ekologické daně, byl rozvoj fytoenergetiky rychlý a efektivní. Příkladem může být Švédsko, které je na předním místě s využíváním biomasy pro energii. V současné době zde uplatňují následující daňové zatížení pro fosilní paliva :

uhlíková daň: 0,08 Korun (SEK) /kg CO2 pro průmysl
  0,32 pro domácnosti
síra: 30,0 / kg síry  

všeobecná energetická daň - netýká se průmyslu (pouze domácností)

uhlí 245,0 SEK/m3
topný olej 577,0 SEK/m3
zemní plyn 186,0 SEK/1000m3
oxidy dusíku: 40,0 SEK/kg NO2

 

Biopaliva nejsou při tom zatížena žádnou daní ani poplatky.

Obdobná situace je např. v Dánsku. Zde je možné zvýhodnění biopaliv demonstrovat na ceně za 1 GJ:

palivo

cena bez daně

daň

výsledná cena

energetická

uhlíková

topný olej

34 dánsk. korun/GJ

42 DK/GJ

8 DK

84 DK

nafta

17

41

8

66

uhlí

21

27

10

58

biopaliva:
dřevěné pelety

40

0

0

40

dřevěné štěpky

34

0

0

34

sláma

32

0

0

32

Z uvedeného příkladu vyplývá zcela jednoznačná podpora biopalivům. Proto se v Dánsku, zvl. v poslední době, začala fytoenergetika velmi rychle rozvíjet.

Uvedené příklady svědčí o reálné možnosti získávání energie z biomasy, pokud jsou k tomu vytvořeny příslušné podmínky.Avšak tento rozvoj je velmi nerovnoměrný a to i ve státech EU (viz výše uvedený přehled fytoenergetických zdrojů), což je pro evropské struktury nežádoucí. Jak je všeobecně známo, byla vypracována energetická koncepce EU, tzv. Bílá kniha, ve které je zakotven nárůst energie z biomasy z 6% na 12% do r.2010. Intenzita využívání biomasy pro energii přímo souvisí s omezením skleníkového efektu. Tato velmi závažná problematika je součástí závěrů z Kyoto, projednávaných právě před rokem - v prosinci 1997. Zde je zakotveno snížení produkce skleníkových plynů do 8 % a to do období let 2008 až 2012.

Tyto materiály jsou zásadním dokumentem pro další udržitelný rozvoj naší Planety. Jsou proto neustálým středem pozornosti zodpovědných organizací, kterým osudy Země leží skutečně na srdci. Jednou z těchto organizací je právě Evropské sdružení pro biomasu - AE Biom, které studuje pozorně nejnovější vývoj událostí a průběžně zpracovává podněty pro naplňování zásad z Kyoto. Vzhledem k nepříliš utěšené situaci, vypracovala asociace AE Biom v poslední době tzv. “Provolání”, ve kterém chce vyburcovat jednotlivé vlády a především EU ke konkrétním zásahům. V tomto “Provolání” (či výzvě) jsou zdůrazněna nezbytná opatření, která by měla být realizována do r. 2000, pokud se lidstvo nechce vystavit reálné hrozbě ekologické katastrofy, v důsledku nerespektování redukce skleníkových plynů.

Vzhledem k závažnosti situace a konkretizování potřebných opatření uvádím stručný výtah této výzvy AE Biom, neboť se týká nejen států EU, ale rovněž nás, kteří o členství v EU usilujeme.

Výzva - provolání AE Biom:

Úvod

Díky vedoucí úloze Evropské komise v posledních měsících se do centra pozornosti dostaly otázky ochrany klimatu (dohody v Kyoto), rozvoje zdrojů obnovitelné energie a restrukturalizace budoucí zemědělské politiky (Agenda 2000).

Vzhledem k důležitosti těchto otázek, které by mohly ovlivnit naši společnou budoucnost, AEBIOM informuje evropské instituce o současném vývoji, který je v kontrastu s vyhlášenými cíli energetické politiky a politiky životního prostředí.

Ztrojnásobení využívání biomasy, tak jak je plánováno podle Bílé knihy, může mít úspěch jenom tehdy, pokud tyto nové formy biomasy a její široké využívání budou v příštích letech rychle rozšířeny.

Současná situace

Průzkumy, prováděné v souladu s Evropskou komisí (např. studie TERES), ukazují, že by nárůst biomasy byl pouze o 1 až 2% do roku 2020.

AEBIOM proto informuje odpovědné evropské zástupce, že

Co je třeba zajistit

AEBIOM dle zkušeností z národních asociací pro biomasu uvádí 7 bodů, které by měly být nejpozději do roku 2000 uskutečněny v zájmu vytvoření šance dosáhnout cílů uvedených v Bílé knize:

1. Národní závazky

Cíle uvedené v Bílé knize mohou být dosaženy pouze tehdy, pokud všechny členské státy budou spolupracovat na jejich realizaci a dodrží závazky k jejich uskutečnění. Proto se navrhuje, aby Evropská komise pozvala všechny členské státy k presentaci národních plánů na nejbližší měsíce. Tyto plány by měly definovat strategie pro různé zdroje obnovitelných surovin a jejich využití (jednotlivé topné systémy v domácnostech a v průmyslu, systémy dálkového vytápění obcí, elektrárny, kapalná biopaliva), spolu s opatřeními, která by se měla provést, aby se dosáhlo vytčených cílů a investičních programů.

2. Vstupní ceny elektřiny z biomasy

Vzhledem k tlaku na ceny vlivem liberalizace existuje nebezpečí, že produkce obnovitelných zdrojů poroste pomalu a tak se emise CO2 budou dále zvyšovat. Aby se tomu zamezilo, je třeba sestavit směrnice na evropské úrovni, které by vytvořily prostor pro obnovitelné zdroje.

Směrnice musí počítat s rozdílnou situací v jednotlivých podnicích. Firmy, vyrábějící elektřinu v malém měřítku, by však opravdu neměly být podhodnoceny, jelikož vyhovují decentralizovanému systému dostupnosti biomasy.

3. Zemědělská politika/Agenda 2000

Až do současné doby Agenda 2000 neobsahovala uspokojivou koncepci cíleného pěstování rostlin pro výrobu surovin pro energii a průmysl.

Velká část energetických plantáží se nachází na původně ladem ležící půdě, která se však každým rokem mění. To vede ke kolísajícím dodávkám surovin pro průmysl, což je nevhodné k dosažení cílů Bílé knihy. Proto musí být do dokumentu Agenda 2000 integrován specifický program pro suroviny a to z 10 až 14 milionů hektarů.

Orná půda:

V rámci společné zemědělské politiky věnované energetickým plantážím, jako jsou rychle rostoucí dřeviny, energetické seno, miscanthus a další plantáže včetně řepky nebo slunečnice pro výrobu bionafty a obilí pro výrobu ethanolu, je třeba nakládat s těmito komoditami stejně, jako s obilím, olejnatými a proteinovými rostlinami a dávat jim stejné výhody, nezávisle na tom, zda jsou pěstovány na ladem ležící půdě.

Plantáže využívané pouze k energetickým účelům (rychle rostoucí dřeviny, energetické seno) by měly obdržet podporu ve výši 70 ECU na hektar nebo jednorázovou prémii 1000 ECU na založení plantáže.

Ladem ležící půda:

Energetické rostliny pěstované v marginálních oblastech (pastviny), by měly získat v prvním roce vyšší finanční podíl na založení porostu a v následujících letech menší podíl na kompenzaci ztrát ve výnosech. Podpora na ladem ležící půdě může být celkově nižší než na orné půdě.

4. Vytvoření nového fondu “Obnovitelné zdroje energie”

Podle Evropské Unie musí být do roku 2010 investováno do obnovitelných zdrojů energie 165 bilionů ECU, z toho nejméně 84 bilionů ECU do podniků produkujících nebo zpracovávajících biomasu.

Proto by měl být počínaje rokem 2001 vytvořen na evropské úrovni fond s názvem “Obnovitelné zdroje energie” s každoročním celkovým objemem 3 bilionů ECU.

Fondu by se mělo využívat ke společnému profinancování investic plánovaných v rámci národních nebo regionálních projektů (viz. bod 1.).

5. Energetické daně

Rychlé uvedení biomasy na trh s energií může být úspěšné jedině tehdy, pokud tento vývoj bude podpořen odpovídajícím daňovým systémem.

Zdanění fosilních paliv (uhlí, ropa, zemní plyn) by mělo představovat nejméně 260 ECU na 1 toe (tuna ropného ekvivalentu). Této daňové úrovně by se mělo dosáhnout během několika let a měla by být dodržována domácnostmi i podniky. Pro velké průmyslové a zemědělské společnosti, kterých se více dotýká konkurenceschopnost na světových trzích, by měl být zaveden limit daňového zatížení a to ve výši kolem 0,35 % ceny čistého produktu. Společnosti, které by byly více zatíženy touto daní, by mohly požádat o navrácení daně původní. Evropská komise by doporučila toto minimální zdanění jednotlivým členským státům, i když jednomyslné rozhodnutí není pro nikoho závazné. Všechny obnovitelné suroviny by měly být od této daně osvobozeny.

AEBIOM uvádí, že pouze v těch zemích, ve kterých jsou zavedeny energetické daně, může být dynamický rozvoj bioenergií úspěšný.

Energetické daně, navržené nedávno Evropskou komisí pro fosilní paliva používaná k výrobě tepla, počítají s tak nízkými poplatky, že není možno očekávat žádný vliv na zavedené zvyklosti ve vytápění těmito palivy.

6. Výzkum, vývoj, demonstrační projekty

V oblasti výzkumu, vývoje a demonstračních projektů byla vykonána velmi cenná práce pro technologický rozvoj bioenergie. Ale v oblasti realizací pokrokových technologií při zpracování biomasy existují stále velké požadavky na výzkum a vývoj. Proto je třeba, aby se v rámcovém programu prostředky ještě zvýšily.

7. Informace

Je naléhavá potřeba podpořit kampaň k prosazení myšlenek pro zavedení biomasy pro energii. To by poskytlo impuls k rozvoji obnovitelných zdrojů surovin a vytvořilo by potřebné podmínky pro investice. Taková kampaň by poskytla informace řídícím pracovníkům na všech úrovních, v soukromých firmách, v malých i větších společnostech, obecních úřadech, o technických a ekonomických možnostech, které by pomohly zavést biomasu na příslušné úrovni.

Závěr

Cílů v Bílé knize a dohod z Kyoto je možné dosáhnout pouze tehdy, pokud budou zapojeny všechny subjekty : obce, regiony, členské státy a evropské orgány.

AEBIOM konstatuje, že 7 uvedených bodů je minimální podmínkou k dosažení politických cílů vedoucích ke snížení emisí skleníkových plynů a k prosazení obnovitelných zdrojů energie. Bez základních změn v rámci ekonomických podmínek bude evropská politika v této oblasti odsouzena k zániku. To by znamenalo bez nadsázky nebezpečí nejen pro Evropu, ale mělo by rovněž celosvětové následky. Byl by to signál k pokračování neblahé globální politiky rabování fosilních zdrojů energie, což by mohlo vést až k zastavení ekonomického růstu a celkové prosperity, vyvolané celosvětovou ropnou krizí, nebo k vážnému poškození životního prostředí.

AEBIOM apeluje na odpovědné pracovníky na evropské úrovni, aby začali brát vážně varování vyjádřená v tomto stanovisku a vytvořili příznivé podmínky pro rozvoj zdrojů obnovitelné energie. Moderní technologie zpracování biomasy jsou na počátku svého rozvoje. Potřebují odpovídající podmínky a finanční podporu, aby mohly vyvážit své externí výhody a staly se do roku 2010 konkurenceschopné.

Tolik stručný výtah “Výzvy” AE Biom.

Jak je z uvedeného zřejmé, nebude snadné potřebná opatření zajistit i pro státy EU, natož pro nás. Přesto je nutné zahájit alespoň počáteční kroky, které jsme schopni zajistit pro nastartování tohoto programu.

Jak bylo již uvedeno, veřejnost není dostatečně informována o významu a možnostech fytoenergetiky . Jednou z důležitých aktivit je proto masivní informační kampaň. V letošním roce jsme se prostřednictvím CZ Biom připojili k projektu AE Biom, který spočívá ve vydání propagačních letáků o významu a důležitosti energie z biomasy. V současné době byl vydán 1. leták na téma vysvětlující nebezpečí skleníkového efektu, dopady do ekologie a možnosti rozvoje fytoenergetiky obecně. V příštím roce bude vydán 2. leták věnovaný především technice a technologii, jako je úprava biopaliv, způsoby sklizně, spalovací zařízení - kotle, manipulace s materiály a další technické parametry. Distribuce těchto letáků je nejefektivnější při příležitosti pracovních seminářů či schůzích v regionech a lokalitách, kde má fytoenergetika dobré perspektivy. Vítáme proto iniciativu zájemců o uspořádání takovýchto seminářů, kde bychom mohli současně podat informace o zkušenostech ze zahraničí i u nás.

V zájmu takovéto názorné informovanosti byla zorganizována rovněž exkurze do bioteplárny v Rakousku, ale přitom jsme záměrně navštívili i naše bioteplárenské provozy, abychom tak mohli zkonfrontovat získané poznatky. Úspěšný provoz bioteplárny v Dešné i Starém městě pod Landštejnem na okr. Jindřichův Hradec je dokladem toho, že i u nás je program fytoenergetiky reálný a perspektivní. Je však potřeba, aby takovýchto provozů u nás přibývalo více a rychleji a to nejen proto, abychom se mohli snáze přiblížit Evropě, ale zejména v zájmu úspor fosilních paliv a zlepšení ekologických parametrů.

Předchozí článek     Obsah sborníku       Časopis BIOM, články a sborníky       Domovská stránka BIOMu     Následující článek