Obsah časopisu | Časopis BIOM, články a sborníky | Domovská stránka     

Střípky

• Ministerstvo zemědělství České republiky počítá s tím, že bude dotovat činnost CZ-BIOMu v roce 1999 částkou 100 tis. Kč.

• Celosvětová průměrná teplota byla v roce 1998 nejvyšší za posledních 119 let. NOAA (www.ncdc.noaa.gov) oznámila, že globální teplota byla loni 0,66°C, což znamená, že rok 1998 byl již dvacátým rokem v souvislé řadě, který přesáhl dlouhodobý průměr.

• Na adrese www.euroskop.cz jsou přibližně od začátku roku 1999 zveřejňovány informace o EU a integračním procesu a přípravě ČR na vstup do EU.

• Dne 12. 3. jsme se spolu s Polskem a Maďarskem stali členem NATO. Co to znamená pro naše životní prostředí? Odpověď není snadná. Naše členství v NATO nám jistě pomůže při vstupu do EU, který velmi zrychluje přijímání evropské legislativy rovněž v oblasti životního prostředí. V rámci našeho vstupu musejí vzniknout např. zákony o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, o prevenci průmyslových havárií a o civilním nouzovém plánování a krizovém řízení. Významná část rozpočtu NATO jde do pěti prioritních oblastí. Jedná se o vědecké programy, mezi nimiž je například oblast výzkumů technologií spojených s odzbrojením nebo bezpečnost v oblasti ekologie. Civilní nepolitická činnost NATO patří do takzvané třetí dimenze aliance. Zaměřuje se zejména na zlepšování a rozvoj vztahů mezi národy. Aliance má speciální sekci pro výzkum a ekologii. Naše účast v NATO však není zadarmo, ČR odvede letos - už jako nový člen Severoatlantické aliance - do civilního a vojenského rozpočtu organizace něco přes 200 milionů korun, což je částka která se v Temelíně prostaví přibližně za 5 dní.

• Překopávač na principu pásové frézy, jehož autorem je pan Bohumil Kapic, byl zásluhou firmy EKOSA (člena CZ-BIOMu) upraven na pracovní šířku 1,35 m a zároveň přizpůsoben pro provoz v náročných podmínkách. Stroj byl vybaven příčným transportérem a v současné době je plně funkční. Byla zahájena výroba dalších pěti strojů, určených pro vlastní použití a prodej.

• Německý Spolkový sněm schválil zákon, kterým se zvyšují daně z fosilních energetických zdrojů. První stupeň takzvané ekologické daňové reformy vstoupí v platnost již 1.dubna tohoto roku. Další dva stupně má vláda na programu ještě v průběhu nynějšího volebního období. Na základě tohoto zákona se zvyšuje daň z jednoho litru benzínu nebo nafty o šest feniků, z litru topného oleje o čtyři feniky, jedné kWh elektřiny vyrobené z neobnovitelných zdrojů o dva feniky a ze zemního plynu o 0,32 feniku.

• Tuto zimu zaznamenali čeští prodejci uhlí stagnující poptávku domácností po uhlí. K příčinám poklesu zájmu odběratelů patří klesající koupěschopnost obyvatelstva, postupující plynofikace, intenzivnější energetické využívání dřeva a také růst nákupních cen.

• Spotřeba energie od začátku roku rychle klesá. ČEZ očekává, že letos se spotřeba propadne asi o 1,8 procenta, tedy zhruba stejně jako loni. Např. podniky na severní Moravě letos v lednu spotřebovaly o 14,4 procenta méně energie než ve stejném měsíci loni. Českou energetiku čeká restrukturalizace a propouštění.

• ČEZ zastavil rekonstrukci elektrárny Tušimice 1 a nabídl ji k prodeji. Rozhodnutí ukončit již započatou akci zdůvodnil ČEZ poklesem výkonnosti ekonomiky a zpomalením deregulací cen. Dosud není znám žádný zájemce o koupi elektrárny, ani její cena.

• Evropská unie začíná uvolňovat trh s elektřinou, což povede k poklesu její ceny. Podle nařízení Evropské komise z roku 1996 bude muset v první fázi většina zemí unie otevřít 26,48 procenta svého trhu konkurenčnímu prostředí. Dalším krokem bude v únoru příštího roku rozšíření liberalizace na 28 procent a v roce 2003 na 33 procent. Česká vláda zatím konkrétní rok pro liberalizaci nestanovila. Oznámila jen, že začne po privatizaci energetiky, tedy po roce 2002.

• Všech 91 ledovců v rakouských Alpách se loni dále zmenšovalo. V průměru se každý zkrátil o 13 metrů. Jak informovalo v Insbrucku Rakouské alpské sdružení, negativním rekordmanem je ledovec Hochjoch Ferner v Ötztalských Alpách, který se zmenšil o 50 metrů. Odtátím ledu se odhalují masy kamenů, jejichž možné sesuvy znamenají nebezpečí pro horské turisty.

• O osudu jaderné elektrárny Temelín bude vláda jednat podle premiéra Miloše Zemana do konce března.

• Pouze v případě, že obdrží dostatečnou finanční pomoci ze Západu, je Ukrajina ochotna dodržet svůj slib a v roce 2000 uzavřít noční jadernou můru Evropy - elektrárnu v Černobylu.

• Ve Francii je od začátku března zakázán prodej tradičních rtuťových teploměrů, které jsou nahrazeny elektronickými a infračervenými přístroji. Jak vyplývá z oficiálního oběžníku, teploměry byly zakázány ve snaze zabránit znečišťování životního prostředí jedovatou rtutí.

• V roce 1998 novopacký region vyprodukoval 1984,6 t odpadu, z něhož téměř 1200 t "proteklo" dotřiďovací linkou v "Loučení". Podle studie zpracované při stavbě je ovšem její kapacita při dvousměnném provozu více než dvojnásobná. Ředitel Odpadů pan Machek vidí tedy hlavní problém ekonomické nesoběstačnosti projektu v nedostatku surovin. V samotné Nové Pace se chystá výměna dosluhujících maloobjemových sběrných nádob o obsahu 40 a 210 litrů za velkoobjemové kontejnery s obsahem 1100 litrů. Protože se sníží i počet sběrných hnízd, dojde k úspoře nákladů na svoz. Je otázkou, zda tím dojde i k snížení množství občany vytříděného odpadu. Za posledních pět let se podle místních stala separace odpadu samozřejmou součástí jejich života.

• Česká republika potřebuje jak dostavbu Temelína, tak rozvoj energetiky z obnovitelných zdrojů. Shodli se na tom pro ČTK čeští energetičtí odborníci, kteří se účastnili dvoudenní konference o česko-rakouském energetickém partnerství v Badenu nedaleko Vídně. ”Temelín musí být dostavěn ve své jaderné variantě, protože je to pro ČR v dané situaci optimální řešení, a říkám to přesto, že mým oborem je energetika z obnovitelných zdrojů,” prohlásil představitel firmy Ekostyl a CZ-BIOMu Antonín Kutil. Vedle dostavby Temelína se však čeští odborníci shodli na tom, že doba elektrárenských gigantů už jistě minula, a energetika ČR se musí urychleně vyvíjet k využívání obnovitelných zdrojů. "Nynější zákonodárství však umožňuje nanejvýš živoření těchto perspektivních technologií," zdůraznil Kutil.

• Pokračováním ve výstavbě jaderné elektrárny Temelín by podle studie nejnižších nákladů, kterou prezentoval pověřenec země Horní Rakousko pro otázky jaderných zařízení Radko Pavlovec, vznikly ztráty ve výši 30 až 80 miliard korun, do čehož není zahrnuto již proinvestovaných 70 miliard korun. S nejnižšími náklady by spotřeba elektřiny byla kryta odpojením části přímotopů, čímž by se v porovnání s dostavbou JETE uspořilo 65 až 80 miliard korun.

• Poptávka po elektrické energii v 21 státech západní a středovýchodní Evropy vzroste v prvním desetiletí 21. století o 17,3 procenta. Proti období let 1990 až 2000 to znamená urychlení poptávky o zhruba 0,6 procentního bodu (z růstu 16,7 procenta v tomto desetiletí).

• Podle zprávy Worldwatch Institute byly v roce 1998 ve světě postaveny větrné turbíny s celkovým výkonem 9 600 MW. V minulém roce se tak množství energie vyrobené pomocí větru zdvojnásobilo oproti roku 1995.

• Podle brazilského Státního ústavu pro výzkum vesmíru celková plocha lesů zlikvidovaných v Brazílii kvůli osidlování, nekontrolované těžbě dřeva a v důsledku klimatických faktorů dosáhla k srpnu 1998 již 532 086 kilometrů čtverečních, což je přibližně 15% z celkové plochy původního brazilského pralesa. Úbytek životně důležité vegetace, která v roce 1997 zmizela z plochy 13 227 km², se v loňském roce zrychlil, zmizelo 16 838 km² pralesa. Toto urychlení se přičítá na vrub požárům.

• Více než sedmdesát obcí na Domažlicku hrozí, že od dubna skončí s tříděním odpadků z domácností. Důvodem jsou neúnosné náklady, které za likvidaci plastů, papíru a skla radnice platí.

• Začátkem února byl zahájen provoz nového závodu na recyklaci stavebních sutí v Mladé.

• 27. ledna schválila vláda ČR seznam výrobků a obalů určených ke zpětnému odběru. Firmy se tak budou muset postarat například o likvidaci zářivek, výbojek, akumulátorů, galvanických článků, baterií, pneumatik, minerálních olejů a obalů jako jsou krabice, láhve, plechovky, sudy, bedny, pytle a přebaly. Nařízení začne platit za tři roky. Zatím končí na skládkách 96% komunálního odpadu.

• Bez jaderné elektrárny Temelín bychom se obešli a její dostavba je riskantní podnik. Zhruba k těmto závěrům dospěla nezávislá komise odborníků, které zadal práci kabinet Miloše Zemana. Zpráva sice jednoznačně neříká, že je potřeba stavbu zastavit nebo dokončit; sdělení, která Temelín zpochybňují, v ní však převažují. Tým expertů došel k závěru, že dokončení Temelína se vyplatí jen tehdy, pokud v příštích letech výrazně stoupne výkon české ekonomiky a přitom i poptávka po elektřině. "Dnes je již zřejmé, že na Temelín je třeba pohlížet pouze jako na podnikatelský záměr, a nikoliv jako na stavbu vyvolanou naléhavou potřebou elektrické energie," píše se ve zprávě. Zastavení stavby komise připouští jako přijatelnou možnost: "Podaří-li se takovou alternativu ČEZ dobře navrhnout a kvalitně propracovat, může být realizována s nižšími náklady než jakákoli alternativa opřená o provoz Temelína."

Většina informací byla vyhledána pomocí Monitoru zpráv o životním prostředí (www.ecn.cz/inf/monitor/). Ačkoliv jsem se velmi snažil najít rovněž nějaké aktuální informace o energetickém využívání biomasy, nenarazil jsem ani na jedinou zprávu, což znamená, vzhledem k poměrně značnému množství periodik zahrnutých do tohoto nástroje, že myšlenka získávání obnovitelné energie z biomasy není v ČR dostatečně popularizována prostřednictvím běžných novin a časopisů. Ostatní obnovitelné zdroje energie měli v této databázi celkem slušné zastoupení i přes to, že jejich potenciál v ČR je mnohdy oproti potenciálu biomasy mizivý. Vinu na slabé popularizaci fytoenergetiky neseme samozřejmě také my, jelikož jsme sice vysoce odborný, ale zatím málo veřejnosti otevřený svaz.

(sl)