Obsah časopisu | Časopis BIOM, články a sborníky | Domovská stránka     

Jak (ne)funguje ekonomika (3)

Miroslav Šafařík

Dnes si v našem ekonomickém slovníku připomeneme jeden dobře známý a mnohdy přeceňovaný pojem. Je jím makroekonomický ukazatel, který zůstává stále základním měřítkem srovnání ekonomického blahobytu a v jistém smyslu i modlou současné ekonomie. Považuji však za vhodné si jej připomenout i v souvislosti s druhou částí tohoto příspěvku. Hrubý domácí produkt (HDP) je celkovým ekonomickým výstupem vytvořeným na území daného státu za jeden rok. Udává se v peněžních jednotkách a vzhledem k metodice výpočtu je používán jako hlavní ukazatel ekonomické síly dané země (například v podobě HDP/obyvatele). Obecně (a zjednodušeně) je tak HDP tvořen součtem všech vytvořených zisků, hrubých mezd a platů a amortizace v rámci všech sektorů národního hospodářství. V následující tabulce si pro přiblížení ukažme, kolik činil HDP České republiky za uplynulé roky a předpoklad roku letošního:

Údaje jsou v běžných cenách, v roce 1998 je tak očekávaný pokles reálného HDP - 2,5%.

___________________________________________

Dostavět ještě neznamená spustit...

V minulém čísle jsem se pokusil virtuálně přesunout zdroje a prostředky věnované doposud na výstavbu jaderné elektrárny Temelín do využití energie větru. Zároveň jsem si ovšem byl vědom množství omezení, která s sebou tento zjednodušující pohled nese. Domnívám se však, že vše napsané bylo v intencích názvu tohoto seriálu, neboť pokud by ekonomika fungovala tak, jak byla vytyčena v ekonomických teoriích panem Marshallem a jeho následovníky a jak byla v této podobě všeobecně přijata, nemuseli bychom zpětně zvažovat takovéto hypotetické možnosti. Každý neefektivní projekt by musel skončit v okamžiku, kdy by se ukázalo, že není konkurenceschopný v tržním prostředí. U projektů s podílem státu, v nichž hrají podstatnou roli politické zájmy a tlaky lobistických skupin, nelze již hovořit ani o deformaci tržních podmínek, jedná se o celkové selhání trhu.

V minulých dnech se na veřejnost dostala zpráva vládní temelínské komise. Její závěry rozhodně nejsou překvapivé a tudíž nemohou být žádnou ze stran přijímány s optimismem. Energetická lobby se dlouhé týdny snažila prostřednictvím médií přesvědčit veřejnost o nevyhnutelnosti dostavby a navíc, o nutnosti zahájení příprav dalšího zdroje. Tato pomýlená propaganda vycházela z předpokladů, které musí rozumně uvažující člověk dnes již považovat za překonané, jakým je například téměř dokonalá kladná korelace růstu HDP a spotřeby elektrické energie, neboť se v blízké budoucnosti pravděpodobně nevyhneme potřebě revize tohoto všemocného makroekonomického ukazatele.

Jaderná elektrárna však bude s největší pravděpodobností dostavěna. V naší současné vládě není dostatek osvícených ministrů, kteří by dokázali nahlédnout do hlubších souvislostí a kteří by byli ochotni zvolit politicky obtížnější variantu.

Sám Miloš Zeman říká, že stavba je to od začátku pitomá, ale už jsme do ní vrazili tolik peněz, že je nutno JETE dostavět. Toto prohlášení ztěží můžeme brát v úvahu jako prohlášení ekonoma, je spíše prohlášením charakteristické pro typického voliče jeho strany. Politik by se do jisté míry měl přizpůsobovat voličům, ztotožňovat se s jejich problémy a názory, ale na druhou stranu by měl věci vysvětlovat tak, jaké ve skutečnosti jsou. Pokud nezná všechny skutečnosti, měl by asi raději mlčet. Měli bychom pak velmi tichou politickou scénu.

Kdo tvrdí - Temelín potřebujeme, podívejte se na naše lesy, na globální změny podnebí, je nutné nahradit uhelné elektrárny čistým zdrojem - ten má bezpochyby pravdu v tom, že bychom po určitou dobu určitý podíl energie vyráběli o něco šetrněji k životnímu prostředí, ale co by se změnilo v našem myšlení? Problémy, jež je třeba řešit pouze opět odkládáme na neurčito. Kdo říká - Temelín potřebujeme, nemá pravdu, protože naše lesy neničí uhelné elektrárny, nýbrž naše pohodlnost, nevědomost, lhostejnost. Pokud víme o jiném řešení, udělejme pro jeho propagaci a prosazení maximum, jinak se dlouho z bludného kruhu úvah o energetickém zajištění naší budoucnosti nedostaneme.

Předchozí díly:

Jak (ne)funguje ekonomika (2)

Jak (ne)funguje ekonomika (1)