Předchozí článek     Obsah sborníku | Časopis BIOM, články a sborníky | Domovská stránka     Následující článek

Biomasa ve sběrném dvoře – současnost a perspektivy

Jana Skořepová

(Fotografie k tomuto článku)

Na začátek je nutné zmínit několik demografických i geografických informací, které ovlivnily postup hospodaření s bioodpadem v našich podmínkách.

Městská část Praha 12 je situována do jižního cípu hlavního města Prahy o celkové výměře 2 333 ha. Z toho je 204 ha zahrad u rodinných domů a 145 ha ploch veřejné zeleně v sídlištích.

Součástí územního celku je šest katastrálních území – Modřany, Komořany, Točná, Cholupice, Kamýk a část Libuše, v nichž žije 58 493 obyvatel (asi 12 tisíc obyvatel žije ve 2466 rodinných domech a 46 tisíc obyvatel v 606 domech na sídlištích).Celkově je na tomto území 21 849 bytů

Výhodou umístění je např. poměrně čisté ovzduší, větší množství lesních celků i polí. Bohužel právě to, co vytváří lepší životní podmínky pro obyvatelstvo, je lákadlem pro vytváření černých skládek, zvláště na místech skrytých v zátočinách komunikací v lese, mezi poli ,na břehu Vltavy či v nezastavěných zákoutích sídlištních celků.

S přihlédnutím ke sdělenému a dále k tomu, že Městská část Praha 12 má svou příspěvkovou organizaci- Technické služby Praha – Modřany, která je vybavena dostatečným množstvím velkoobjemových kontejnerů i dalším technickým vybavením, byl stanoven dvojí způsob nakládání s odpadem ze zahrad a ploch veřejné zeleně:

  1. mobilní sběr
  2. stálé zařízení

Mobilní sběr

Byl zahájen ve druhé polovině r. 1991.

V zástavbě rodinných domů bylo postupně určeno celkem 17 stanovišť, kde jsou pravidelně 1x měsíčně po dobu jeden a půl až dvou hodin přistavovány kontejnery, do nichž pod dozorem pracovníka Technických služeb Praha – Modřany mohou občané odkládat biologický odpad ze zahrad (shrabky, listí, zbytky rostlin a ovoce, tráva…).

Stejně tak je postupováno v případě dřevních zbytků z ořezu keřů a stromů (svoz je prováděn taktéž 1x měsíčně), neboť je zájem na tom, aby se na zahradách pálilo co nejméně a tak nedocházelo ke zhoršování ovzduší. Je již v povaze českého člověka, hoří-li oheň, přihodit do něj vše, čeho se potřebuje právě zbavit, tj. i staré gumovky příp. pneumatiky nebo igelity z fóliovníků.

V sídlištní zástavbě je prováděna údržba ploch veřejné zeleně prostřednictvím tzv. “zelených firem” na základě výběrového řízení. Jejich činnost je stanovena zadáním smlouvy. Při úhradě prováděných prací nemají hrazeno uložení bioodpadu včetně dřevní hmoty a dopravu do 20 km., protože konečné řešení prováděly a dále provádějí též Technické služby Praha – Modřany.

Průměrné množství biohmoty z obou částí území (rodin. i sídlištní zástavby) představuje ročně cca 1 600 m3. Je poskytována ke kompostování firmě vybrané výběrovým řízením bez zpětného využití na vlastním území.

Dřevní hmota před zpracováním (tj. před seštěpkováním) je obdobného množství.

Stálé zařízení- Středisko druhotných surovin – sběrný dvůr

Pro kvalitní chod systému odpadového hospodářství MČ Praha 12 chyběla pevná základna, kam by mohli občané bez ohledu na rozpis služeb na sběr jednotlivých komodit donést či dovézt jakýkoliv odpad. Již prvotní zkušenosti se zapojením dvora Technických služeb Praha – Modřany prokázaly nejen její vhodnost , ale přímo potřebnost.

Stacionární zařízení se nám podařilo uvést do provozu v závěru r. 1996. Bylo využito zařízení staveniště, které již nebylo potřebné. S finančním příspěvkem Magistrátu hl. m. Prahy (850 tis. Kč) a všestrannou podporou místní rady Městské části Praha 12 byly vybudované přístřešky na kontejnery a štěpkovač, dotřiďovací plocha a stavební úpravy dvou jeseníků. Následně bylo doplněno drapákem a ještě stále se pokračuje ve zpevňování ploch uvnitř zařízení. Od 1.dubna t.r. je doplněno o speciální zařízení na sběr nebezpečného odpadu prováděného firmou IMP-servis, která zvítězila ve výběrovém řízení MHMP. V současné době má celotýdenní provoz včetně sobot.

Provozovatelem Střediska druhotných surovin jsou Technické služby Praha – Modřany, neboť se využívá nejen jejich kontejnerů, dopravních prostředků, ale i nakladačů a další potřebné techniky včetně přechodného personálního posilování v době většího množství odpadů.

Zařízení je od r. 1999 zařazeno do celopražského systému odpadového hospodářství.

Je přechodnou stanicí odpadů, jejímž původcem je nejen MČ Praha 12, ale i obyvatelé ostatních městských částí hlavního města Prahy (kromě zbytkového (směsného) odpadu, který je svážen firmami stanovenými ve výběrovém řízení hl. m. Prahy).

Propagace

Jak již bylo uvedeno, systém odpadového hospodářství MČ Praha 12 se rozbíhal v r. 1991. Postupně byly získávány zkušenosti, podle nichž se upravoval jeho rozsah: byl sbírán bioodpad, rostlá dřevní hmota, papír, kovový odpad a objemný odpad. Pro tyto komodity byla koncová zajištění.

Posléze se upustilo od sběru papíru, protože byla vytvořena stanoviště na sběr tříděného odpadu (sklo, papír, plasty). Aby bylo obyvatelstvo dostatečně informováno, je od r. 1993 pravidelně koncem února distribuován do všech domácností bulletin “ODPADY ..”. Zde je v přehledech podána informace o celém systému odpadového hospodářství. Jeho součástí je kalendář s vyznačením sběru jednotlivých komodit. Kromě tohoto mohou získat občané informace z měsíčníku “Noviny Prahy 12” a dále dotazy na odboru životního prostředí Místního úřadu Praha 12 a Technických službách Praha –Modřany.

Lze říci, že realizovaným systémem odpadového hospodářství se podařilo snížit počet a rozsah černých skládek, což je stálým cílem této činnosti.. Jak bylo již na začátku řečeno, na současných skládkách mají lví podíl občané projíždějící naším územím. Mezi našimi domácími obyvateli jsou však také takoví, kteří nemají chuť zanechat tradičního ukládání odpadů. V jejich případě věřím, že se také jednou zařadí mezi ty pořádkumilovné.

Perspektiva

Na Středisku druhotných surovin je dostatečný prostor, kde by po patřičné stavební úpravě mohl být bioodpad v budoucnu zpracováván s příměsí jistého množství drcené dřevní hmoty a potřebnými příměsemi pro zkvalitnění kompostu.

Provedeme-li si kalkulaci, pak jen skutečnost, že v současné době za uložení 1m2 bioodpadu platíme 180,-Kč při předpokládaném průměrném množství a s tím, že by nebylo nutno kompost kupovat, jistě by návratnost nákladů (vybudování řádně izolované vany s lehkým přístřeškem a částečným využitím technických možností provozovatele) nebyla delší než dva až tři roky.

Vyrobený kompost by byl využit do ploch veřejné zeleně na sídlištích, které jsou na našem území vytvářené většinou na staveništních plochách

Vhodný způsob kompostování zatím není stanoven.

Předchozí článek     Obsah sborníku       Časopis BIOM, články a sborníky       Domovská stránka CZ BIOMu     Následující článek