Obsah sborníku | Časopis BIOM, články a sborníky | Domovská stránka 
Obsah sborníku | Časopis BIOM, články a sborníky | Domovská stránka
VLIV HNOJENÍ ČISTÍRENSKÝMI KALY NA OBSAHY TĚŽKÝCH KOVŮ A JEJICH ZVYŠOVÁNÍ V ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVANÝCH PŮDÁCH V BAVORSKU
Dr. Th. Diez, Dr. M. Krauss
Bayerische Landesanstalt für Bodenkultur und Pflanzenbau Freising, BRD
Všechny půdy obsahují těžké kovy, ze kterých některé působí při zvýšené koncentraci toxicky na rostliny, zvířata i člověka. Pro nejdůležitější těžké kovy s toxickými účinky byly v "Nařízení o používání čistírenských kalů" stanoveny hraniční hodnoty jak pro obsahy v půdě, tak i pro obsahy v čistírenských kalech. Je zakázáno používat čistírenské kaly na těch půdách, kde jsou překročeny hraniční hodnoty pro půdy a podobně nesmí být ke hnojení zemědělsky využívaných ploch používány ty kaly, ve kterých je u jednoho kovu překročena hraniční hodnota pro kaly.
Před aplikací čistírenského kalu musí být půdy určené ke hnojení analyzovány na obsahy těžkých kovů. Bavorský zemský ústav pro půdní úrodnost a pěstování rostlin statisticky vyhodnotil výsledky těchto polních rozborů z let 1982 až 1990 a to podle okresů. Jako příklad se uvádějí výsledky rozborů půd na obsah olova (obr. 1).
Celkem bylo do vyhodnocení obsahu olova zahrnuto téměř 17 000 rozborů. Průměr pro Bavorsko činí 26,6 mg/kg půdy. Přes 90% výsledků se pohybuje v rozpětí 11 až 50 mg/kg. Relativně velké rozdíly se jeví mezi průměry jednotlivých okresů, zejména okresy s basickými matečními substráty mají průměry vyšší. Je rovněž možné, že některé průměry jsou ovlivněny dřívější aplikací čistírenského kalu, zejména v okolí Mnichova. Většinou se však jedná o hodnoty geologicky podmíněné.
V tab. 1 jsou znázorněny průměrné hodnoty, jejich rozptyl a rozsah překročení hraničních hodnot v procentech. Průměrné hodnoty uvedené v této tabulce dobře souhlasí s hodnotami, které uvádí Zemský geologický ústav.
Pro další práce je nutné vědět, jak aplikace čistírenského kalu působí na vývoj obsahu těžkých kovů v půdě. V tab. 2 jsou uvedeny obsahy pěti těžkých kovů a dioxinu v čistírenských kalech jako průměr za rok 1992 a jejich působení na obsahy v půdě po jednom roce a po 120 letech. Při jednorázovém hnojení nejsou obsahy těžkých kovů v půdě podstatně pozměněny. Při stoletém používání by se zvýšily o 20 - 100% (za předpokladu stejných obsahů v čistírenských kalech a používání přípustných množství).
Využití čistírenského kalu v zemědělství je ze střednědobého hlediska přípustné a to za předpokladu soudobých obsahů škodlivých látek. Z dlouhodobého hlediska je třeba obsahy škodlivých látek v čistírenském kalu podstatně zmenšit, aby nedošlo k nežádoucí kontaminaci půd.
Tab. 1.:
Obsahy těžkých kovů v zemědělsky využívaných půdách Bavorska (mg/kg, n = cca 16 900)
Pb |
Cd |
Cr |
Cu |
Ni |
Hg |
Zn |
|
| Průměr S % |
26,6 57 |
0,33 109 |
28,3 57 |
17,6 80 |
21,5 66 |
0,17 100 |
71 68 |
| Překročení hraničních hodnot v % | 0,3 |
1,4* |
0,3 |
0,8 |
2,6 |
0,4 |
2,2* |
| Hraniční hodnoty uvedené v nařízení o čis. kalech 1992 | 100 |
1,5 |
100 |
60 |
50 |
1 |
200 |
* propočteno na 1,5 mg/kg Cd a 200 mg/kg Zn
Tab.2.:
Zvyšování obsahu škodlivých látek v půdách při hnojení čistírenskými kaly
| těžké kovy (mg/kg) | PCDD/F ng/kg | |||||
| Pb | Cd | Cu | Hg | Zn | ||
| Obsah v čis. kalech* | 119 | 2,1 | 300 | 2,1 | 1142 | 33 |
| Zvýšení obsahu v půdě po aplikaci 1,67 t sušiny kalů na 1 ha | 0,07 | 0,0012 | 0,17 | 0,0012 | 0,63 | 0,018 |
| Prům. obsahy v půdě (1990) | 26,6 | 0,33 | 17,7 | 0,17 | 71,0 | 0 |
| Prům. obsahy po 100 letech hnojení čis. kaly** | 33,3 | 0,45 | 34,4 | 0,29 | 134,3 | 1,35 |
| Hraniční hodnoty pro kaly podle AbfKlär V/92 | 100 | 1,5 (1,0) |
60 | 1,0 | 200 (150) |
5*** |
* Průměry bavorských čistírenských kalů 1992 použitých v zemědělství; n = 335 (těžké kovy) nebo 120 (PCDD/F)
** Není zohledněn odběr a vyplavování, u PCDD/F se počítá s poločasem degradace 100 let
*** Směrná hodnota pro neomezené použití podle BGA
(Bavorský geologický úřad)
