Obsah sborníku | Časopis BIOM, články a sborníky | Domovská stránka
MOŽNOSTI A OMEZENÍ ZEMĚDĚLSKÉHO VYUŽITÍ ČISTÍRENSKÝCH KALŮ A KOMPOSTŮ
Ing. F. Peretzki
Bayerische Landesanstalt für Bodenkultur und Pflanzenbau Freising, BRD
Zemědělské využití čistírenských kalů a kompostů může být omezeno:
Intenzivní hnojení v posledních desetiletích vyvolalo zvýšení obsahu živin v půdě. To bylo potvrzeno výsledky agrochemického zkoušení půd. K tomu se připojuje intenzívní chov skotu, kde se produkují další živiny. Tyto dva pochody vedly následně k obohacení půdy živinami, které často převyšuje množství potřebné k rostlinné produkci. Vzniká proto obava, že toto obohacení půdy živinami povede ke škodám na životním prostředí, jako je zvýšený obsah nitrátů v podzemní vodě, nebo příliš vysoké obsahy fosforu v řekách a jezerech.
U čistírenského kalu je zvlášť třeba sledovat relativně vysoký obsah fosforu, u kompostů vysoký podíl organicky vázaného dusíku. Z těchto důvodů je každý zemědělský podnik povinen před aplikací propočítat bilance živin pro jednotlivé hony a pro celý podnik (tab. 1 a 2). Tímto způsobem lze zjistit, kolik živin lze aplikovat na půdy zvoleného podniku.
V zemědělských podnicích se živočišnou výrobou je jen málo možností pro zemědělské uplatnění čistírenských kalů a kompostů nebo tato aplikace není možná vůbec.
Na půdách s vysokými obsahy živin nelze rovněž počítat s uplatněním čistírenského kalu nebo kompostu a to jak v omezené míře tak s úplným vyloučením. Vysoké obsahy živin v půdě jsou zjišťovány povinným agrochemickým zkoušením půd, které musí být provedeno před hnojením čistírenským kalem.
Přísun škodlivých látek je omezen hraničními hodnotami stanovenými v nařízení o čistírenských kalech a přípustným maximálním množstvím sušiny na 1 ha za rok. Čistírenské kaly s nadměrně vysokými obsahy škodlivých látek nejsou pro zemědělské využití povoleny. V současné době odpovídá zhruba 95% čistírenských kalů vyprodukovaných v Bavorsku předpisům obsaženým v nařízení o čistírenských kalech.
Na základě doporučení Bavorského státního ministerstva výživy, zemědělství a lesnictví se počítá i u kompostů s vypracováním maximálních obsahů škodlivých látek a maximálních množství pro zemědělské využití. Tímto způsobem se udrží vstupy škodlivých látek v žádoucích mezích.
Tab. 1.:
Bilance živin v zemědělském podniku využívajícím komposty
Příklad : 30 ha zemědělské půdy bez živočišné výroby
1. Export živin :
Plodiny | ha |
Výnosy q/ha |
Export živin (bez slámy) kg/ha za 1 rok |
||
N |
P2O5 |
K2O |
|||
Řepka ozimá | 10 |
35 |
115 |
63 |
35 |
Pšenice ozimá | 10 |
80 |
144 |
64 |
48 |
Ječmen ozimý | 10 |
70 |
119 |
56 |
42 |
|
126 |
61 |
42 |
Stanovení přípustného množství kompostu na 1 ha v jednom roce (75% exportu N, 13 kg N/t sušiny v kompostu):
95 kg N : 13 kg N = 7,3 t sušiny na 1 ha v jednom roce
2. Import živin ve 7,3 t sušiny kompostu :
N |
P2O5 |
K2O |
|
7,3 t sušiny na 1 ha a rok | 95 |
44 |
66 |
bilance brutto | -29 |
-17 |
24 |
stanovištní faktor (1.2) | -30 |
0 |
0 |
poutání N humusem (90% N z kompostu v 1. roce) | -86 |
0 |
0 |
bilance netto | -145 |
-17 |
24 |
Tab. 2.: Využití čistírenských kalů v podniku se živočišnou výrobou
1. Export živin | N |
P2O5 |
K2O |
|
ozimá pšenice | 60 q/ha | 120 |
48 |
36 |
ozimý ječmen | 50 q/ha | 85 |
40 |
30 |
2. Import živin | 0,5 VDJ skotu na 1 ha | 45 |
17 |
70 |
3. Import živin | 1,67 t sušiny čistír. kalu | 60 |
53 |
7 |
Souhrn :
Při uvedeném stavu skotu v podniku činí právně přípustné množství čistírenských kalů 1,67 t/ha sušiny za rok, což vede k takovým množstvím fosforu, která vysoko převyšují export.