Obsah sborníku | Časopis BIOM, články a sborníky | Domovská stránka     

PŘÍPRAVA LEGISLATIVY ZEMĚDĚLSKÉHO VYUŽITÍ KALŮ

Ing. Miloslav Kuklík

MŽP ČR

V současné době neexistuje v České republice žádná účinná legislativa upravující podmínky pro aplikaci kalu z čistíren odpadních vod na zemědělské pozemky. Dotacemi není podporována ani výroba kompostů, kde se dříve zpracovávala část produkce kalů. K tomuto účelu poměrně dobře sloužila dosud platná ČSN 465735 Průmyslové komposty. Zde jsou uvedeny mj. limity rizikových látek v surovině a ve výsledném produktu. Na kvalitu kompostu bylo vázáno vyplácení dotací. Byl tak značně omezen průnik rizikových látek do půdy.

Dnes velmi často dochází k aplikaci kalů přímo do zemědělské půdy, bez jakékoliv evidence a kontroly. Je tedy namístě uvažovat o tom, že může docházet k poškozování půdy se všemi důsledky z toho vyplývajícími - negativní ovlivnění potravního řetězce, ohrožení kvality podzemních a povrchových vod apod.

Z výše uvedených důvodů je patrná naléhavost řešení této situace. Nejdříve se zmíním o příčinách současného stavu. V roce 1991 byl na MŽP ČR připravován zákon o ochraně zemědělského půdního fondu (zák. 334/92 Sb.). Záměrem bylo uvést zde i omezení pro veškeré "regulovatelné vstupy" do půdy, tj. limity rizikových látek pro hnojiva, kaly, rybniční a říční sedimenty. MZe ČR sdělilo, že výše uvedená omezení budou součástí připravovaného zákona o hnojivech a hnojení. Dosud však tento zákon nebyl bohužel schválen. Je v současné době značně rozpracován. Problematika kalů a rybničních a říčních sedimentů zde není vůbec řešena.

Z těchto důvodů jsme urychleně přikročili k novelizaci zák. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu a k doplnění o příslušnou vyhlášku. Pro řešení této situace jsou použity následující předpisy : "Nařízení o kalech" (SRN 1992) a "Nařízení Rady evropských společenství" (86/278/EHS). Pro vypracování návrhu limitů rizikových látek v kalech bylo v ÚKZÚZ Brno pobočka Plzeň provedeno porovnání se současnými obsahy v kalech produkovaných v čistírnách odpadních vod na celém území republiky. Došli jsme k závěru, že připravené limity jsou pro naše území málo přísné. V relativně krátké době budou přepracovány a pokud bude schválena výše uvedená novela zákona 334/92 Sb., bude předložena ke schválení i příslušná vyhláška.

Pro současné období "bez legislativy" uvádím návod, jak nakládat s kaly z čistíren odpadních vod, který vychází z připravované legislativy.

Před uvažovanou aplikací kalu na zemědělské půdy doporučujeme postupovat podle vyhl. 13/94 Sb., kde jsou stanoveny limity rizikových prvků pro půdy (Příloha č.1, tab.č.2). Je nutné vybrat takové pozemky, na kterých nejsou dosaženy ani překročeny limity rizikových prvků.

Hodnoty uvedené v Příloze č. 2 jsou informativní (jedná se o pozaďové hodnoty "nezatížených" půd). Pokud nebude konkrétní podezření ze znečištění některou škodlivinou, není nutné rozbory provádět.

Základní předpoklady pro aplikaci kalu jsou :

Na zemědělskou půdu mohou být použity pouze stabilizované kaly z komunálních čistíren odpadních vod, které vyhovují:

• obsahem látek stanovených po chemickém rozkladu, maximálním povoleným obsahům sledovaných rizikových látek uvedeným v tab. č.1
• po stránce mikrobiologické hodnotám uvedeným v tab. č. 2
• podmínce minimálního obsahu sušiny kalu 8% pro tlakové zapravení do půdy radlicovými aplikátory
• podmínce minimálního obsahu sušiny kalu 17% pro aplikaci mechanickými odstředivými rozmetadly.

Tab. č.1.:

Dále je nutné prokázat, že souhrn halogenorganických sloučenin, vyjádřený jako součtový parametr AOX nepřesahuje v průměrném vzorku 500 mg/kg sušiny kalu, celkový obsah PCB nesmí překročit 0,2 mg/kg sušiny kalu. Dále by měl být stanoven obsah NEL (ropné látky).

Hygienické hodnocení fekálního znečištění kalů z ČOV určených pro aplikaci na zemědělskou půdu

Tab. č.2.:

* kaly je možno obecně aplikovat na půdy využívané v zemědělství při dodržení ostatních ustanovení uvedených v bodě III.

** kaly je možno aplikovat na půdy určené pro pěstování technických plodin, na půdy určené k rekultivaci a výjimečně pro zemědělské půdy při zabezpečení hygienického dozoru

Aplikované množství

Aplikace kalů (množství a doba užití) se řídí požadavkem rostlin na živiny s přihlédnutím k přístupným živinám a organické složce v půdě, jakož i ke stanovištním podmínkám.

a) Na lehkých půdách se nesmí aplikovat více než 5 tun sušiny kalu na 1 ha během tří let. Toto množství může být zvýšeno až na 10 tun sušiny kalu během pěti let, pokud použitý kal obsahuje méně než polovinu limitního množství sledovaných těžkých kovů. Na střednětěžkých a těžkých půdách se smí aplikovat 10 tun sušiny kalu na 1 ha jedenkrát za pět let.

b) Kal aplikovaný na ornou půdu musí být zapraven do půdy nejpozději do 2 dnů po skončení aplikace.

Přímá aplikace kalů je zakázána

a) Na zemědělské půdě, která je součástí chráněných území přírody a krajiny (podle § 14 zákona č. 114/1992 Sb.)

b) Na porostní půdě v lesích, běžně využívaných klasickou lesní pěstební činností (§ 18 zákona č. 96/1977 Sb.).

c) V prvním a druhém pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů, na zamokřených a zaplavovaných půdách.

d) Na trvalých travních porostech a travních porostech na orné půdě v průběhu vegetačního období až do poslední seče.

e) V intenzivně plodících ovocných výsadbách s výjimkou ovocných stromů po sklizni.

f) Na pozemcích využívaných k pěstování polních zelenin v roce pěstování a v roce předcházejícím.

g) V průběhu vegetace při pěstování pícnin, kukuřice a při pěstování cukrové řepy s využitím chrástu ke krmení.

h) Na odvodněných pozemcích.

i) Na půdách s hodnotou výměnné půdní reakce nižší než pH 5,6.

j) Na půdách, kde obsahy těžkých kovů jsou rovny nebo překračují hodnoty uvedené ve vyhlášce č. 13/1994 Sb. - tab.1.