Obsah sborníku | Časopis BIOM, články a sborníky | Domovská stránka     

Regionální aspekty energetického využití biomasy v České republice

Ing. Jiří Hladík, Ing. Josef Vokáč, CSc

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), jako ústřední orgán státní správy České republiky zřízený zákonem č. 272/1996 s účinností od 1. 11. 1996, dostalo tímto do působnosti, mimo jiné, zabezpečování regionální politiky státu a koordinaci činnosti ministerstev a jiných ústředních státních orgánů při jejím zabezpečování. Úhelným kamenem regionální politiky je zajištění vyváženého rozvoje celého území státu. Vzhledem ke skutečnosti, že jsou značné regionální rozdíly v rozvoji a ekonomické síle územních celků, hledají se cesty jak toto napravit. Jednou z cest napomoci řešení této problematiky zejména ve venkovském prostoru je aktuální možnost využití biomasy jako energie v regionech naší republiky. Proto je také smyslem tohoto článku snaha na tuto možnost upozornit a podat o ni krátkou informaci.

Autoři si jsou vědomi, že se nepodaří plně vyčerpat sledovanou problematiku, ale předpokládá, že tento příspěvek může být motivací pro mnohé čtenáře zejména z té části venkova, kde dochází k vysídlování obyvatel a nárůstu nezaměstnanosti a také pro malé a střední podnikatele, kteří se pohybují ve sféře vývoje, výroby a distribuce technologických zařízení pro využití biomasy jako energie.

Při řešení této problematiky si jistě položíme otázku o stanovení hranice, při které využívání obnovitelných zdrojů energie je ještě účelné pro vyvážené životní prostředí při zajištění výživy obyvatel. Dokud nebude tato otázka uspokojivě zodpovězena, je možné tyto energetické zdroje realizovat jako podpůrné k současným rozhodujícím zdrojům energie. Jelikož dosud není tato otázka definitivně vyjasněna, je proto i tento příspěvek zaměřen na využití biomasy jako podpůrného energetického zdroje v současné struktuře naší celkové energetické základny.

Problematikou využití biomasy jako energetického zdroje se již řadu let zabývá řada našich a zejména zahraničních výzkumných, vývojových a výrobních organizací. Dosud známé směry výzkumu, výroby a praktického užití se orientují zejména na:

- výrobu pohonných hmot z vybraných plodin (obilnin, okopanin, prosa, cukrové třtiny a pod.)

- výrobu pohonných hmot z oleje olejnatých rostlin (ozimá řepka, slunečnice, některé tropické a subtropické plodiny a pod.)

- výrobu bioplynu ze statkových hnojiv a z biologických odpadů, výrobu metanu a vodíku z některých druhů mořských rostlin

- vytápění objektů spalováním dřevní hmoty z energetických lesů , lesních odpadů a štěpek.

V zahraniční literatuře se uvádí, že produkce rostlin pěstovaných výhradně pro energetické účely je smysluplná pouze v zemích, kde je dostatek půdy pro pěstování kulturních plodin určených k výrobě potravin a kromě toho je navíc k dispozici zemědělská půda, na které není efektivní rozvíjet intenzívní zemědělskou výrobu. Z tohoto poznatku vyplývá, že část naší republiky v současné době je a s největší pravděpodobností i výhledově bude vhodným teritoriem pro rozvoj aplikací biomasy k podpoře naší zdrojové energetické základny.

Ještě si dovolím zmínit, že existuje řada našich a zahraničních odborníků, kteří jsou toho názoru, že v době, kdy hladoví stovky milionů lidí v rozvojových oblastech světa, je nemorální pěstovat rostliny pro energetické účely na půdách, které lze využít pro výrobu potravin. Uspokojivá odpověď na tuto rozporuplnou problematiku není záležitostí pouze ekonomů a techniků, ale též politiků filosofů, vědců a dalších zainteresovaných odborníků.

Poslední léta se Česká republika potýká s problémem využití zemědělského půdního fondu zejména ve ztížených výrobních oblastech (horské a podhorské a i jiné marginální oblasti pro zajištění produkce potravin). Tyto plochy se stávají ekonomickým a ekologickým břemenem. s kterým se dosud naší společnosti nepodařilo uspokojivě vypořádat. Objem těchto ploch stále narůstá a prognózy ukazují, že do roku 2005 dosáhne 400 - 600 tis. ha nevyužité orné půdy a 500 - 600 tis. ha nevyužitých trvalých travních porostů. Stojí tedy otázka nejen jak tyto plochy využít, ale jak je vůbec udržet v “civilizovaném” stavu.

Je známo, že česká energetika je zdrojově kryta z více jak 60% hnědým uhlím, které velmi zatěžuje naše životní prostředí. Bohužel můžeme zaznamenat fakt, že dosud relativně levné hnědé uhlí vytlačilo dokonce i ve venkovských regionech dostupné a dříve hromadně používané obnovitelné energetické zdroje. Zemědělství, jako nosná činnost ve venkovském prostoru , si do nástupu mechanizace krylo svoji energetickou potřebu z vlastních zdrojů. Výsledky výzkumu ukazují, že české zemědělství a lesnictví může ročně produkovat cca 10 mil. tun biomasy použitelné pro spalování, což představuje objem přibližně 10 - 15% z celkové energetické potřeby naší republiky. Z regionálního pohledu lze najít takové mikroregiony, kde je možnost vybudovat efektivní uzavřené integrované energetické systémy využívající netradiční a obnovitelné energetické zdroje, které budou soběstačné.

Na podporu tohoto záměru působí také současné a nadále očekávané zdražováni fosilních paliv a jejich trvale se zmenšující zásoby. Výhodou biomasy z energetického hlediska je mimo jiné skutečnost, že ji můžeme využívat v době, kdy ji nejvíce potřebujeme a proti tradičním zdrojům energie má také ekologické přednosti - nepřispívá ke skleníkovému efektu, produkuje menší objem nežádoucích zplodin, popel lze využít například při kompostování a pod. Využití biomasy pro energetické účely , kromě podpory naší ekologické situace, bude přínosem i pro:

  rozvoj zaměstnanosti ve venkovském prostoru zejména tam, kde je nezbytné udržet osídlení z důvodu péče o krajinu a tradičního rázu místní kultury

  snížení schodku zahraniční platební bilance státu

  rozvoj stávajících a nových zakázek pro průmysl

  úspory omezených zásob fosilních paliv

  snížení objemu dovážených paliv a energie

  posílení mezinárodní prestiže státu zvýšením soběstačnosti v energetických zdrojích

  upřesnění cílů agrární, lesnické a ekologické politiky

Lze tedy konstatovat, že jsou u nás v současné době k dispozici objektivní podmínky pro využití biomasy pro energetické účely. Bude však nezbytné stanovit vhodné druhy plodin pro konkrétní územní podmínky (přírodní, klimatické, demografické, ekonomické a pod.) a též účelné druhy paliv a energie z těchto plodin použitelné. Zde se neobejdeme bez respektování konkrétních regionálních zvláštností jednotlivých mikroregionů, jejichž specifika bude nezbytné zohlednit při uvažované přípravě účelných podpůrných programů se spoluúčastí státních prostředků.

Všeobecně je známo, že rozhodující strategická rozhodnutí se v každém státě přijímají především o způsobu zajištění potřebných energetických zdrojů a potravin pro obyvatele daného území. V našem případě rozhodování o obnovitelných zdrojích energie se týká obou zmíněných strategických oborů. Je proto potřebné zdůraznit, že sledovaná problematika je pro naše podmínky natolik závažná, že ji již nelze brát na lehkou váhu, a že se v tomto případě nevyhneme respektování regionálních aspektů konkrétních mikroregionů. Nehledě na členské státy EU, které již přijaly opatření pro realizaci aktivní politiky v oblasti využití obnovitelných energetických zdrojů, která diferencovaně podporují rozvoj využívání obnovitelných energetických zdrojů, v závislosti na konkrétních regionálních zvláštnostech.

Hromadnějšímu využití biomasy jako energie v našich podmínkách doposud brání několik faktorů, k nimž patří především tyto:

  neobjektivní ceny fosilních paliv a energie

  nedostatečná legislativa a státní podpora rozvoje využívání obnovitelných energetických zdrojů

  neúčinná koordinace opatření ústředních orgánů a státní správy

  vysoké úroky ( kolem 18%) našich bank na pořízení středně a dlouhodobých úvěrů pro podnikatele

  nedostatečná osvěta a informovanost ve sdělovacích prostředcích

  nedocenění váhy regionálních aspektů jednotlivých mikroregionů

Proto byla při Ministerstvu průmyslu a obchodu zahájena práce mezirezortní komise, která má za úkol připravit příslušný program se státní podporou, který bude zaměřen na podporu rozvoje využití biomasy pro energetické účely. Mezirezortní komise, která je složena ze zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj, připravuje příslušný program tak, aby jej bylo možno realizovat již od příštího roku.

I když je česká energetická politika stále založena především na těžbě a spalování uhlí, již řadu let u nás probíhá výzkum a vývoj možností uplatnění metod využití obnovitelných zdrojů pro energetiku. Tato činnost byla vždy podporována státními prostředky, nikdy však nebyla náležitě koordinována a zajištěna dostatečným finančním zázemím. Zmíněná mezirezortní komise má proto za úkol navrhnout racionální program, který bude zohledňovat koordinaci postupu při realizaci využití biomasy jako energetického zdroje a účelně směrovat vybrané energetické systémy zejména do venkovských regionů s respektováním místních zvláštností.

Pro informaci připomínám, že také v letošním roce stát podporuje následující programy z těchto rezortů:

1. Ministerstvo průmyslu a obchodu - podpora demonstračních projektů v rámci Programu státní podpory vyššího využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie a kogerence

2. Státní fond životního prostředí při Ministerstvu životního prostředí - podpora realizace projektů zaměřených na využití obnovitelných zdrojů energie při náhradě systémů založených na spalování fosilních paliv v rámci Programu na podporu obnovitelných zdrojů energie

3. Ministerstvo pro místní rozvoj - v rámci Programu obnovy venkova byl zaveden dotační titul, který umožňuje uhradit 10% z úroku na úvěr použitý na výstavbu zařízení využívajících netradičních zdrojů energie.

Program podpory využití biomasy pro energetické účely připravovaný pro příští rok se rodí za neformální spolupráce jednak pracovníků z rezortů průmyslu a obchodu, zemědělství, pro místní rozvoj, životního prostředí a financí a jednak specialistů vysokých škol, výzkumu a praxe. Lze předpokládat, že se podaří v příštím roce zahájit realizaci programu zaměřeného na využití biomasy pro energetické účely, který bude podpořen státními prostředky.

Jistě se tato problematika stane předmětem zájmu také výrobců a dodavatelů příslušných technologických zařízení z hlediska možnosti zapojení se do připravovaného programu se státní podporou.

Na závěr chci vyjádřit přesvědčení, že se podaří pro příští rok včas nastartovat zmíněný mezirezortní (vládní) program, který bude respektovat místní podmínky pro aplikaci vhodného energetického systému a bude koordinovaně směrovat státní prostředky do vybraných lokalit. Předpokládám, že se tento program stane jedním z motorů, který přispěje k oživení zaostávajících lokalit zejména v ekonomicky a energeticky problémových mikroregionech.