Obsah sborníku | Časopis BIOM, články a sborníky | Domovská stránka     

Energetická biomasa v Evropě

Ing.Vlasta Petříková, DrSc.

předsedkyně mezinárodní sekce CZ Biom

České sdružení pro biomasu

1. Úvod

Význam energetické biomasy v Evropě se stále zvyšuje. V loňském roce byl vypracován přehled o stupni rozvoje biomasy pro energii v jednotlivých evropských státech a to v rámci aktivity AE Biom (Evropské sdružení pro biomasu), jehož součástí je i České sdružení pro biomasu - CZ Biom. Souhrn této obsáhlé zprávy z 12 členských sdružení Biom je v tomto příspěvku doplněn i stručnými údaji z Německa. Sumární přehled o podílu biomasy pro energii v jednotlivých státech je uveden v následujícím přehledu:

Z uvedených údajů je zřejmé, že rozvoj energie z biomasy je nerovnoměrný. Je přímo závislý na přírodních podmínkách a velmi významně též na přístupu vlády k energetické politice státu.

2. Situace v jednotlivých státech Evropy.

Rakousko:

nejdůležitější zdroj biomasy je dřevo, piliny a štěpky, které se cca ze 70 % využívají pro spalování za nízkých teplot, zejména v domácnostech, či jiných malých kotlích, s čímž se počítá i pro budoucnost. Průmyslové využívání biomasy je v provozech s recyklací odpadů, jako jsou papírny, celulózky a dřevařský průmysl. Perspektivní je samozřejmě kogenerace, avšak pro vysoké investiční náklady el. rozvodů i nízké ceny tepla během léta je tato technologie zatím nevýznamná. Biopaliva a bioplyn zatím nejsou příliš rozšířena i když se s nimi v budoucnu počítá.

Belgie:

rovněž v Belgii jsou nejvýznamnější malé kotle, které jsou i nadále perspektivní. Přibližně 1,4 % domácností je vytápěno biomasou. Jedná se rovněž o lesní a dřevní odpad. Roční přebytek 0,8 m³ biomasy pochází z lesa, ale její zásobování pro domácnosti je dlouhodobým problémem. Dosavadní státní podpora (daně, zákony) je nedostatečná a měla by se zlepšit.

Česká republika:

ČR byla rovněž zahrnuta do celkového šetření, jako jeden ze států, kde působí národní Biom (CZ Biom). Podrobnosti zde neuvádím, neboť jsou v dalších referátech. Zde se zmíním pouze o tom, jak bylo obtížné žádané údaje zajistit, neboť oficielní statistická data nebyla k dispozici. V současné době se již tato šetření zahajují a to též díky snaze zkoordinovat aktivity jednotlivých resortů na tomto úseku, což je mimo jiné i podstatou dnešní konference.

Dánsko:

zde je jednoznačný závazný program vlády zvýšit využití biomasy pro energii z r. 1985 do r.2000 o 100%. K tomu jsou vytvořeny též příslušné zákony a daně zvýhodňující biomasu oproti fosilním palivům. Hlavním zdrojem biomasy je sláma nebo dřevní štěpky (ale rovněž bioplyn). V poslední době se zvýšil počet kotlů lokálních i centrálních. Pro budoucnost je prioritou současná výroba tepla a elektřiny. Tento program je zaváděn i v teplárnách, kde se spaluje uhlí, které je pak postupně zaměňováno za biomasu.

Finsko:

biomasa se zde využívá hlavně ve velkých provozech (cca ze 60 %) jako je dřevařský průmysl, papírny a pod. Teplo i elektřina se využívá především pro vlastní potřebu průmyslových závodů, ale též pro ústřední vytápění přidružených sídel. V posledních 25 letech se výrazně změnila struktura produkce energie - z malých domácích kotlů na průmyslové. Nyní je již celý 1 milion ( z 2,3 mil.) domácností napojeno na centrální vytápění, z nichž je 0,30mil. vytápěno biomasou. Do r. 2010 umožňují zdejší zdroje zdvojnásobit podíl biomasy, avšak finská ekonomika má již nyní největší % energie z biomasy ze všech 12 hodnocených států.

Francie:

hlavní podíl biomasy je využíván v domácnostech a malých komerčních podnicích (cca 90 %), pouze méně než 10 % se využívá v průmyslu. 2,4 mil. domácností (t.j. cca 10%) je vytápěno biomasou, ale jejich počet klesá na úkor vytápění levnou elektřinou z jaderných elektráren. Tato situace v budoucnu nabízí zrekonstruovat tyto objekty (obdobně jako ve Švédsku) na centrální vytápění biomasou. V posledních letech rychle rostla produkce biopaliv. V současné době je jejich každoroční produkce cca 21,7 TWh (t.j.cca 2,5 %) využíváno v domácnostech.

Irsko:

domácnosti využívají biomasu ze 7/8, pouze 1/8 je využívána v průmyslu. Využívá se především rašelina, dřevo, dřevní odpad, průmyslové a městské odpady. Mírné klima umožňuje investovat do centrálního vytápění. Je zde asi 25 vhodných míst pro průmyslové teplárny. Přírodní obnovitelné zdroje biomasy jsou zde omezené, proto se v budoucnosti počítá s rozšířením plantáží rychle rostoucích dřevin, bude-li jejich zakládání podpořeno.

Itálie:

rovněž zde je nejvíce biomasy využíváno individuálně v domácnostech, nebo v turistických centrech - cca ze 2 /3. Méně než 30 % biomasy, t.j. dřevo a lignocelulóza jsou využívány v návazných průmyslových odvětvích k výrobě tepla. Centrální teplárny jsou zvl. v severní Itálii. Oproti současnému podílu biomasy pro energii se počítá s jejím zdvojnásobením do r. 2010.

Holandsko:

biomasa je zde ze 60 % tvořena odpady. Je využívána převážně pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny k centrálnímu vytápění. Odpady z průmyslu a domácností s obsahem cca 26 % organické hmoty jsou spalovány ve specielních spalovnách. 70 % tepláren je zásobováno zemním plynem a 25 % uhlím. Individuální vytápění je zde tudíž omezeno, ačkoliv v posledních letech rychle vzrostl počet kamen spalujících dřevo, což je i určitý módní trend, přispívající k útulné domácnosti. Zásadní rozšíření biomasy se v Holandsku nepředpokládá vzhledem k levnému zásobování vlastním zemním plynem.

Norsko:

biomasa se zde ze 60 % využívá v průmyslu, ze 40 % v domácnostech. Mnoho domácností je napojeno na centrální levné elektrické vytápění z hydroelektráren. Pro větší rodinné domy či komunální budovy se předpokládá rozšířené zásobování dřevěnými peletami. Pro centrální teplárny je biomasa omezena, pouze do 1 %. Norský parlament zdůrazňuje využívání centrálního tepla z hydroelektráren.

Slovensko:

situace na Slovensku je do značné míry obdobná jako v ČR, neboť ani zde nejsou známa přesná statistická data o podílu biomasy na energii. Nejdůležitější je zde dřevo a dřevní odpad, využívaný zejména v domácnostech. Významnějšímu rozvoji bioenergetiky brání levné fosilní zdroje, obdobně jako u nás.

Švédsko:

vysoký podíl energie z biomasy - celých 18 % - je cca z 50 % využíván v průmyslu, hlavně tam, kde se využívají jeho odpady (celulózky, dřevařský průmysl a pod.). Spalování při nízkých teplotách je z 1/3 využíváno individuálně, ze 2/3 při centrálním vytápění domácností. V posledních 5 letech vzrostl trojnásobně počet domácností napojených na centrální vytápění. Vláda zde vydatně podporuje náhradu fosilních paliv biomasou a omezování jaderné energie. V současné době se řeší vytápění budov, kde není vybudován teplovodní systém tak, aby se dále zvýšil podíl centrálního dálkového vytápění objektů.

Německo:

program obnovitelných surovin je zde široce rozpracován a jednotlivé zdroje jsou důkladně do všech podrobností popsány a roztříděny. Z obsáhlé zprávy Spolkového ministerstva výživy, zemědělství a lesnictví z r. 1995 vyplývá zájem německé vlády o vyčerpávající přehled o obnovitelné zdroje a jejich využívání v nejrůznějších hospodářských odvětvích, včetně chemie a j. Pro produkci obnovitelných surovin lze v SRN využívat až 500 tis. ha zemědělské půdy. Energie z biomasy je podporována např. osvobozením biopaliv od daní, nebo garancí odbytu elektřiny vyrobené z biomasy za výhodných podmínek. S cílem snížit emise CO₂ poskytlo např.ministerstvo hospodářství 100 mil. DEM jako podporu pro obnovitelnou energii. Obnovitelné zdroje jsou podporovány celou řadou opatření, včetně ekologického spalování celých rostlin, používání mazadel z řepkového oleje, novelizací zákona o odpadech i soustavným zdokonalováním poznatků v rámci výzkumných a vývojových projektů, včetně projektů pilotních. Rovněž kvalitní informovanost je zajišťována pro odborníky i pro širokou veřejnost. Jedním z těchto příkladů je i významná konference s názvem :”Biomasa pro energii a průmysl”, která se bude konat ve Würtzburgu ve dnech 8.-11.6.1998. Německo není sice dosud oficielním členem Evropské asociace AE Biom, avšak prostřednictvím různých organizací (např.C.A.R.M.E.N.), zabývající se biomasou je s AE Biom v častém kontaktu. Konkrétním dokladem je i uvedená konference ve Würtzburgu, jejímž odborným garantem je právě president AE Biom, Dr.H.Kopetz.

Z uvedených stručných údajů je zřejmý nestejný stupeň intenzity využívání biomasy pro energii v jednotlivých státech. Jednou z příčin je též nedostatečná informovanost široké veřejnosti o perspektivách tohoto nového oboru - fytoenergetiky. Proto byl letos v dubnu zahájen projekt AE Biom (s účastí CZ Biom) s názvem: “Propagační kampaň - energie z biomasy”. Projektu se zúčastní 10 evropských států, prostřednictvím národních Biom. Podstatou projektu je vydání 2 propagačních brožur s přibližně stejným textem pro všechny zúčastněné státy a s názornými argumenty, které vyjadřují výhody tohoto perspektivního programu. Tato propagační kampaň má zvláště velký význam pro ČR, kde je podíl biomasy na výrobě energie vůbec nejnižší ze všech sledovaných států - pouze 0,6 %. Ve vztahu k vyspělým státům Evropy máme tudíž co dohánět i na tomto úseku. Proto také považujeme za nutné udržovat soustavné kontakty se zahraničím, což zajišťujeme s úspěchem prostřednictvím mezinárodní sekce CZ Biom při přidružení naší asociace k evropské AE Biom. Toto propojení nám umožňuje získávat průběžně nejnovější informace o rozvoji biomasy v Evropě a využívat je podle možností v našich podmínkách.

3.Souhrn a závěry

Rozvoj energetické biomasy je bezesporu perspektivní program. Stupeň využívání biomasy se značně různí podle jednotlivých států : největší podíl má Švédsko a Finsko (18 - 19 %), nejméně Belgie a Česká republika (0,63 a 0,60%). Zavádění bioenergetiky vyžaduje systémový přístup a přímou, vhodně volenou návaznost jednotlivých výrobních odvětví. S tím souvisí i potřeba informovat širokou veřejnost a trpělivě vysvětlovat přednosti tohoto programu. Nezbytná je i státní podpora a zavedení příslušné legislativy v zájmu rozvoje bioenergetiky. V tomto směru je dobrým příkladem zvl. Švédsko a Dánsko.