Obsah časopisu | Časopis BIOM, články a sborníky | Domovská stránka 
Obsah časopisu | Časopis BIOM, články a sborníky | Domovská stránka
Energetické rostliny – 1 – Chrastice rákosovitá
Ing. Zdeněk Strašil, CSc.
Phalaroides arundinacea (L.) Rauschert, syn. Phalaris arundinacea L.; Baldingera arundinacea (L.) Dumort. nazývaná také lesknice rákosovitá
Charakteristika plodiny:
Chrastice rákosovitá je vytrvalá tráva značně náročná na vodu a živiny, nenáročná na agrotechniku, dávající ve vhodných podmínkách vysoké výnosy.
Původ:
Autochtonní druh, který je přirozeně rozšířen na celém území našeho státu, všude tam, kde je dostatek půdní vláhy. Chrastice rákosovitá je rozšířena téměř po celé Evropě, Asii (kromě jižní části) a Severní Americe.
Botanické zařazení: čeleď lipnicovité (Poaceae)
Chrastice rákosovitá je vytrvalá výběžkatá tráva. Patří mezi naše nejvyšší trávy. Výška stébel často přesahuje přes 2 m. Mohutná přímá stébla jsou zakončena dlouhou jednostrannou latou. Sterilní výhony jsou stébelné, hustě olistěné. Listy jsou dlouhé a široké.
Chrastice rákosovitá vytváří dlouhé podzemní oddenky, které jsou rozprostřeny těsně pod povrchem půdy. Kořenový systém je mohutný, jdoucí do značné hloubky. Plodem je vejčitá nahá obilka asi 1,5 až 4 mm dlouhá a 1 mm široká s HTS kolem 0,8 g.
Nároky na stanoviště:
V přirozených travních porostech se chrastice rákosovitá nejvíce vyskytuje v okolí vodních toků. Její rozšíření vysoko do hor upozorňuje na její velkou odolnost vůči drsným klimatickým podmínkám. Nejlépe se jí daří na těžších půdách s bohatou zásobou živin. Na půdní reakci není zvláště citlivá. Je dobře přizpůsobivá půdní reakci v rozmezí pH od 4,0 do 7,5 s optimem kolem pH 5,0. Po zakořenění jí neškodí ani delší přísušek. Holomrazy ani pozdní jarní mrazíky jí neškodí. Také zastínění nebo krátkodobé zavodnění snáší dobře. Chrastice je cizosprašný alotetraploidní druh (2n = 28).
Povolené odrůdy:
V ČR žádná.
V zemích EU se považuje za standart odrůda Palaton (USA). Některé další zahraniční odrůdy: Luba syn. Motycka (POL), Motterwizer (D), Pervenec (SUN), Peti, Szarvasi 50, Szarvasi 60, Keszthelyi 52 (H), Lara (NOR), Vantage, Venture (USA), Belevue, Rival (Kanada).
Šlechtí se nové odrůdy pro průmyslové využití, které by se měly lišit od krmných tím, že mají vysoký poměr stonků oproti listům, nízký obsah popele a prvků jako jsou křemík, draslík a chlór. Chlór při spalování způsobuje korozi spalovacích zařízení a popel se při vysokém obsahu uvedených prvků a při nízkých teplotách taví a spéká.
Osevní postup:
Je dobré zařadit chrastici na nezaplevelený pozemek. Chrastice je nenáročná na předplodinu. Může se sít prakticky po všech předplodinách. Vhodnou předplodinou jsou luskoobilní směsky a obilniny, které následují buď po pícnině nebo po ozimé řepce.
Hnojení:
V literatuře se uvádí, že je chrastice značně náročná na živiny. Ve Švédsku uvádějí průměrné dávky živin při pěstování chrastice sklízené na jaře 80 kg.ha-1 N, 30 kg.ha-1 K a 10 kg.ha-1 P. Ve Švédsku bylo použito s úspěchem také přihnojování čistírenským kalem. Ve Finsku používali v polních pokusech prvním rokem 40–70 kg.ha-1 N a později 70–100 kg.ha-1 N. Z našich pokusů
můžeme doporučit k chrastici od druhého roku pěstování v závislosti na půdních podmínkách dávku 50–80 kg.ha-1 N.
Agrotechnika:
Agrotechnika záleží na tom, za jakým účelem se chrastice pěstuje. Chrastici je možno pěstovat na semeno, píci nebo průmyslové využití. Při pěstování na semeno se seje na přiměřeně vlhký pozemek s těžší půdou s dostatkem živin do širších řádků (25–30 cm). Výsevek na semeno činí 8–10 kg.ha-1. Výsev je možno provádět na podzim nebo časně z jara zároveň s krycí plodinou, nebo bez krycí plodiny časně na jaře. Na podzim by měla být chrastice zaseta do 20–25 srpna, aby do zimy dobře zakořenila. Chrastice dozrává ke konci července. Chrastici na semeno je třeba sklízet opatrně, neboť obilky dozrávají značně nestejnoměrně a snadno vypadávají. Výnosy semene se udávají 2–4 q.ha-1.
Při pěstování chrastice na píci (hmotu) se seje do užších řádků na vzdálenost 12,5 až 30 cm podle využití. Výsevek v čisté kultuře činí 20–25 kg.ha-1 semene. Aby se zajistila dobrá kvalita píce, je třeba její porosty sklízet ještě před metáním, kdy má seno vysoký obsah bílkovin. Po vymetání se rychle snižuje její stravitelnost. Obecně se uvádí, že chrastice rákosovitá má průměrný obsah živin a horší stravitelnost než ostatní pícní trávy. Při pozdější sklizni se doporučuje zesilážovat. Obvyklé jsou dvě až tři seče za rok.
Porosty chrastice určené pro energetické využití se zakládají obdobně jako na píci. Dobře založené porosty vydrží několik let. Doporučují se však sklízet po zimě brzy na jaře, kdy mají rostliny nízký obsah vody (12–20%). Jako druhý důvod výhody sklizně po zimě se uvádí, že množství živin obsažených v rostlinách je na jaře poloviční v porovnání s rostlinami sklizenými např. v srpnu. Jako důvod se uvádí translokace živin do kořenové části a jejich vyluhování během zimy. Také na podzim některá stébla u některých populací mají tendenci tvořit zelené větve z paždí na listových pochvách. Porosty je možné každoročně přihnojovat nejlépe na jaře před vegetační sezónou.
Ochrana rostlin:
Choroby ani škůdci obvykle u chrastice nečiní problémy. Za určitých podmínek se mohou vyskytnout listové choroby (Stagonospora, Helminthosporium). Proti plevelům je možno aplikovat herbicidy, které se používají do jarních obilnin a to nejlépe ve fázi 2–5 listů chrastice.
Sklizeň a posklizňové ošetření:
Chrastice určená pro průmyslové využití se v roce výsevu při využití na buničinu většinou nesklízí. Sklízí se v drtivé většině na jaře, kdy se poseká na řádek a potom se lisuje do balíků.
Sklízecí mechanizmy se někdy upravují tak, že se sníží otáčky bubnu a zvětší se průchodnost sklízecího ústrojí. Při těchto opatřeních je snižován odrol listů. Při energetickém využití se dají též lisovat brikety nebo pelety. Pokud jde o výnosy, potom např. ve Švédsku se uvádí průměrné výnosy sušiny za 5 let pěstování (od druhého roku) – při dávce 100 kg.ha-1 N – 9 tun.ha-1 na konci vegetační sezóny a 7,5 t.ha-1 na jaře. Ztráty sušiny přes zimní období se uvádějí kolem 25%. Průměrné výnosy sušiny v okolních státech se pohybují v rozmezí 4,5 až 9,0 t.ha-1.
V našich polních pokusech jsme dosáhli v závislosti na agrotechnických opatřeních a půdněklimatických podmínkách u tříletých porostů výnosů sušiny nadzemní fytomasy v rozmezí od 5,3 do 12,6 t.ha-1. Uvádí se, že na uměle založených loukách při hnojivé závlaze lze dosáhnout výnosů více než 15 tun sena z 1 ha.
Využití produktu:
semena – osivo
celé rostliny
Ekonomika:
Přímé náklady na založení 1 ha porostu, kde jsou zahrnuty náklady na provoz traktoru, náklady na secí stroj, náklady na osivo a náklady na 2 pracovní síly představují 350 Kč/ha. Další položky představují přímé náklady na posečení porostu na sběr a lisování, dopravu a uskladnění, manipulaci ze skladu a v kotelně. Jejich hodnota představuje cca 300 Kč/t. Přímé náklady budou navýšeny režijními položkami, daněmi, úroky a případnými náklady na ochranu rostlin. Odhadnutá cena celkových nákladů 450–500 Kč/t je při současných cenách přesto nižší než cena energetického uhlí.
Následující díly:
Energetické rostliny – 2 – Čirok
