Účelnost výroby zemědělských kompostů

Rychlá obnova a zvýšení úrodnosti půdy kompostem.

Úrodnost půdy je schopnost poskytnout kulturním rostlinám nejlepší životní podmínky, především vodu a živiny a zabezpečovat tak jejich dobré výnosy. Úrodnost půdy je závislá na jejích fyzikálních, chemických a biologických vlastnostech a tyto vlastnosti jsou ovlivňovány množstvím a kvalitou půdní organické hmoty a zejména její přeměněné části, kterou nazýváme humus.

Organická hmota a humus v těžkých půdách zvyšuje pórovitost a vzdušnost, zlepšuje vodní jímavost a propustnost, snižuje soudržnost a omezuje tvorbu škraloupu. V lehkých půdách humus naopak zvětšuje soudržnost, zmenšuje hrubou pórovitost, snižuje vodopropustnost a vysychavost půdy.

Humus spojený s jemnými částicemi půdy v tzv. humusojílový komplex na sebe poutá rostlinné živiny a postupně je uvolňuje pro výživu rostlin. Umožňuje tak lepší využití minerálních hnojiv a chrání živiny proti vyplavování do spodních vod. Zároveň zvyšuje odolnost půdy okyselením a omezuje vstup cizorodých látek, zejména těžkých kovů z půdy do rostlin. V přímém účinku na rostlinu humus působí jako přirozený stimulátor růstu.

Ne každé organické hnojivo umožní udržení a zvýšení obsahu humusu v půdě. Vyzrálý kompost s hotovými humusovými látkami je v tomto směru nejúčinnější.

Vyzrálý kompost z 90% chlévské mrvy a 10% orniční zeminy obsahuje 2,5 krát více trvalého humusu než hnůj vyrobený z chlévské mrvy stejné kvality. Hnojíme-li samotnou kejdou bez dalšího přísunu organických látek do půdy, tvorba humusu je nedostatečná a aktivizací půdních mikroorganizmů dochází naopak k odbourávání obsahu humusu v půdě.

Kompost - zdroj rostlinných živin.

Kompostováním odpadů je možno levným způsobem získat rostlinné živiny, které jsou rostlinami využitelné s minimálními ztrátami. Ceny minerálních hnojiv se v posledních letech mnohonásobně zvýšily. Průměrné náklady na nákup čistých živin v roce 1997 uvádí tab. 1.:

Tabulka 1.: Průměrné náklady na nákup čistých živin v r. 1997

Na základě těchto normativů je možno ocenit rostlinné živiny ve vyrobeném kompostu nebo v kompostovaném odpadu. K úplnému ohodnocení je třeba ocenit i organickou hmotu. Normativ pro organickou hmotu vypočtený z cen komerčních organických hnojiv a substrátů (v r. 1997) představuje 0,50 Kč na 1 kg.

Příklad propočtu hodnoty kompostu: Zemědělský kompost analyzovaný v agrochemické laboratoři obsahoval 55% sušiny (vlhkost 45%), v sušině kompostu bylo zjištěno 40% organické hmoty (spalitelné látky); 1,5% N; 0,4% P₂O₅; 0,5% K₂O; 3% CaO; 0,6% MgO. V 1 t kompostu je tedy obsaženo 220 kg organické hmoty; 8,25 kg N; 2,20 kg P₂O₅; 2,75 kg K₂O; 16,50 kg CaO a 3,3 kg MgO. Hodnota 1t kompostu je 376,69 Kč.

Na základě tabulkového přehledu chemického složení odpadů a hmot vhodných pro kompostování (příloha I.) a cen živin a organické hmoty je možno uvažovat o účelnosti jejich využití ke hnojení a k výrobě kompostů.

Kompostování - způsob nakládání s odpady

Kompostováním je možno efektivně využít zemědělské odpady (stará sláma, znehodnocená krmiva, smetky z cest a dvora, listí, stařina, výhozy z čištění příkopů), komunální odpady (kuchyňské a jiné organické zbytky, papír, obsahy záchodových žump a septiků), odpady z obce (bioodpad, odpad z veřejné zeleně, odpad z provozoven). Kompostováním organických složek komunálních odpadů po třídění při jejich vzniku přímo v domácnosti nebo provozovně je možno ušetřit náklady na odvoz a likvidaci těchto odpadů a získat levně značné hnojivé hodnoty.

Kompostování - možnost efektivního využití stájových hnojiv.

Kompostováním chlévské mrvy nejen připravíme pro půdu hotové humusové látky ale můžeme ulehčit i nedostatečné skladové kapacitě hnojiště. Kde chybí skladová kapacita a je nutno provádět jarní vyvážení hnoje je třeba z obav nad ztrátami dusíku a nedostatečnou vyzrálostí hnoje pro jarní hnojení uvažovat o účelnosti kompostování. Plně se osvědčuje kompostování náhradních podestýlek (piliny, hobliny, pazdeří), které zhoršují kvalitu a rozložitelnost hnoje.

Kompostování kejdy se provádí v případech, kdy produkce kejdy není v souladu s dostatečnou kapacitou jímek pro uskladnění. Kejda do kompostu by neměla být zvodnělá (sušina nad 5%). Při využití vhodných nasávacích surovin (řezaná sláma, piliny, drcená stromová kůra) může kejda představovat až 40% hmotnosti surovinové skladby kompostu.

Kompost - prostředek vyrovnané bilance organických látek v půdě.

V případě, že není možno pokrýt potřebu organických látek pro půdu statkovými hnojivy je účelné ke kompostování využít další zdroje odpadních hmot mimo zemědělskou farmu nebo koupit od specializovaného výrobce tzv. průmyslový kompost. Znalost potřeby přísunu organických látek do půdy je k udržení půdní úrodnosti nezbytná. Každoročně je půda obohacovaná kořenovou hmotou a posklizňovými zbytky, jejichž množství je závislé především na plodině. Nejvíce jich poskytují víceleté pícniny, nejméně okopaniny. Spotřeba (mineralizace) organických látek závisí na půdním druhu a na pěstovaných plodinách. K bilancování se nejlépe osvědčily normativy potřeby organických látek na orné půdě (ŠKARDA 1982), sestavené na základě zastoupení plodin v osevním postupu a na půdním druhu (Příloha II.).

Příklad použití normativů k úvaze o účelnosti výroby kompostů: Na farmě s 30 ha orné půdy písčito-hlinité se pěstuje 60% zrnin a 40% jednoletých pícnin a okopanin. Zdrojem organické hmoty je hnůj od 30 DJ skotu. Farmář má možnost získat stromovou kůru a piliny z pilařské provozovny v obci a zvažuje účelnost výroby kompostů z těchto odpadů. Na základě normativů (Příloha II.) je nutno zabezpečit každoročně pro 1 ha 2,25 t organické hmoty t.j. celkem 67,5 t ročně. Od 1 DJ skotu je možno získat 13,9 t chlévské mrvy ročně, je nutno počítat s 40% ztrátami při uložení. Roční výroba hnoje na farmě bude tedy 13,9 x 0,6 x 30 = 250t s obsahem 17% organických látek. Na farmě je k dispozici 250 x 0,17 = 42,5t organických látek a k zabezpečení celkové potřeby chybí 25t. Výroba kompostů je tedy žádoucí. Bude-li vyráběný kompost obsahovat 20% organických látek je nutná roční výroba 25 x (100/20) = 125t kompostu.