Závěr

Rozhodování zemědělce, zda v jeho zemědělském podnikání se výroba kompostů může pozitivně uplatnit, by mělo vycházet z celkové analýzy podnikatelského záměru a v hodnocení podmínek pro vlastní výrobu kompostů. Při této analýze je třeba správně docenit význam pravidelného organického hnojení a uvědomit si, že dlouhodobé hospodaření na půdě bez organických hnojiv je neperspektivní s nepřímým dopadem na budoucí hospodářské výsledky a na životní prostředí. Zemědělec, který má organické hnojení uspokojivě vyřešené výrobou kvalitního hnoje, zaoráváním slámy v kombinaci hnojením kejdou, nebo na př. zaoráváním chrástu cukrovky, bude kompostování odpadů považovat už jen jako možný způsob doplnění organického hnojení třeba pro zvýšení úrodnosti některého z méně plodných pozemků. V podmínkách nedostatečného hnojení statkovými hnojivy je třeba zvážit, zda je výhodnější vlastní výroba kompostů nebo nákup organického hnojiva od dalších subjektů. Komerční kompostárny prodávají kompost za 400 - 600 Kč za 1 tunu a je třeba přihlížet i k manipulačním a transportním nákladům a k vzdálenosti prodejce. Nákup chlévského hnoje bývá zpravidla ještě nákladnější.

Argumentem pro vlastní výrobu kompostu může být výskyt nevyužitých hnojivých odpadů v blízkosti farmy za předpokladu, že tyto odpady je možno získat zdarma, včetně nakládky a dovozu. Motivací může být i finanční příspěvek za odběr odpadů. Dalším důvodem pro výrobu kompostu může být nedostatečně vyřešené nakládání s vlastními statkovými hnojivy (neodpovídající kapacita hnojiště, jímek na kejdu apod.). Kompostováním je možno vyřešit i problémy s odpady ze zemědělského podnikání (na př. kompostování odpadů z pěstování chmelu).

Rovněž speciální potřeba kvalitního kompostu při zemědělském podnikání např. při výrobě biopotravin a zelinářství, zahradnické a školkařské výrobě je argumentem k vlastní výrobě kompostů.

Zemědělec však musí zvážit zda má předpoklady pro ekonomicky efektivní výrobu kompostu. Dobrou podmínkou je okolnost, že zemědělec má k dispozici vhodnou plochu pro výrobu kompostu (plato, silážní žlab, schválené polní kompostoviště) a nemusí případnou investici budovat. Investiční náklady na 1 m² betonové monolitické plochy jsou v průměru 1280 Kč na 1 m², živičné plochy 780 Kč (včetně odpovídající kapacity jímky, t.j. O,O5 m³/m²). Dalším předpokladem pro kompostování je vlastní nakladač, vhodný pro překopávání kompostu.

Podmínkou vlastního kompostování je návratnost nákladů na výrobu a využití kompostu vyšší a kvalitnější produkcí a úsporou minerálních hnojiv. Tato návratnost bude ovlivněna půdně klimatickými podmínkami, podnikatelským záměrem zemědělce a úrovní realizačních cen za zvýšenou zemědělskou produkci.

Pro nákladovou kalkulaci uvádí tabulka 5 minimální a maximální vlastní náklady na výrobu 1 t kompostu v Kč (podle cen a normativů v r. 1993).

Tabulka 5: Vlastní náklady na výrobu 1 t kompostu (v Kč)

Z uvedené kalkulace vyplývá, že za předpokladu, že odpady budou producenty dopraveny zdarma na polní kompostoviště zemědělce, jsou minimální vlastní náklady zemědělce až do fáze aplikace kompostu 100 Kč/t. Maximálně únosné náklady lze považovat 400 Kč/t.

Při sledování efektu využití kompostu v různých půdně klimatických podmínkách byly po hnojení kompostem (30t na ha po třech letech) výnosy hlavních produktů o 14-21 % vyšší ve srovnání s nehnojenými pozemky. (Chlévský hnůj ve stejných podmínkách zvyšoval výnos o 10-17 %.)

Pro stanovení rentability využití kompostu byl dodatkový výnos hlavního produktu získaný aplikací kompostu (rozdíl výnosu mezi hnojenou a nehnojenou parcelou) ohodnocen stávajícími cenami hlavního produktu (tabulka 6).

Tabulka 6: Dodatkový výnos po aplikaci kompostu

Z hodnocení vyplývá rentabilita vynaložených nákladů (v průměru 10 000 Kč/ha) na hnojení kompostem v tříleté následné působnosti kompostu u sledovaných osevních postupů.

Je třeba mít na paměti, že kompostování není prosté navážení a promíchávání hnojivých odpadů a hmot, ale biologický proces jehož výsledkem je tvorba trvalých humusových látek a to především huminových kyselin. V případě, že výrobu kompostu zavedeme, musíme ji provádět dokonale.

Literatura

Gorodnij a kol.: Biokonversija organičeskich otchodov v biodinamičeskom chozjajstve, 1990, "Urožaj" Kijev.

Löbl a kol. Výroba a využití průmyslových kompostů na bázi odpadů v zemědělství. Metodiky č.5, 1981, ÚVTIZ Praha.

Löbl a kol.: Uplatnění biotechnologických postupů zhodnocení hnojivých odpadů v ekologických podmínkách zemědělské výroby. Metodiky č.7, 1992, ÚVTIZ Praha.

Komberec : Základy ekologického provozu zemědělských staveb. 1993, Institut MZe Praha.

Škarda : Hospodaření organickými hnojivy. 1982, SZN Praha.

Váňa : Příprava a využití domácích kompostů. 1988, SNTL Praha.