Jaroslav Váňa

Příručka

Výroba a využití kompostů
v zemědělství

Institut výchovy a vzdělávání ministerstva zemědělství ČR v Praze

1994

Galerie obrázků k příručce
(Pouze MSIE)

Účelnost výroby zemědělských kompostů

Kompostování - řízená biologická výroba humusu

Optimalizace surovinové skladby kompostu

Technologie výroby kompostů

Organizace výroby faremních kompostů

Kompostování s využitím žížal

Omezování cizorodých látek při kompostování a při využívání hnojivých odpadů

Závěr a literatura

Tabulkové přílohy:

I.: Vlhkost (v %), organická hmota a živiny (v % sušiny) v hmotách vhodných do kompostu

II.: Normativy potřeby organických látek pro ornou půdu

III.: Příklad propočtu surovinové skladby kompostu

IV.: Jakostní znaky a nejvyšší přípustná množství sledovaných látek v průmyslovém kompostu podle ČSN 465735 "Průmyslové komposty" z 1.6.1991

V.: Obsah rizikových prvků (v mg .kg -1) v půdách náležejících do zemědělského půdního fondu

VI.: Příklad propočtu surovinové skladby kompostu pro vybrané stopové toxické prvky

Seznam tabulek:

Tab. 1: Průměrné náklady na nákup čistých živin v r. 1993

Tab. 2: Normativy spotřeby paliv

Tab. 3: Surovinová skladby kompostů

Tab. 4: Obvyklé množství toxických prvků v kompostových surovinách

Tab. 5: Vlastní náklady na výrobu kompostu (v Kč)

Tab. 6: Dodatkový výnos po aplikaci kompostu

Úvod

Privatizace v zemědělství nastolila nové hospodáře na půdě. Jejich snahou je sklidit z půdy co nejvíce a za nejnižších výrobních nákladů. Úsilí zemědělců o rentabilitu výroby by nemělo snižovat úrodnost půdy a vlastník půdy by měl myslet i na úrodu v budoucích letech.

Úrodnost půdy závisí na obsahu trvalého humusu, který příznivě ovlivňuje vlastnosti půdy důležité pro získání rostlinné produkce. V dobrém fyzikálním, chemickém a biologickém stavu může být půda jen s odpovídajícím množstvím humusových látek. Humus v půdě vzniká přeměnou organické hmoty dodané organickým hnojením a rozkladem kořenových a sklizňových zbytků. Část humusu se každoročně spotřebovává mineralizačními pochody. K zabezpečení vyrovnané bilance humusu v půdě je třeba v průměru na 1 ha orné půdy dodat každoročně organickým hnojením cca 1,5 t čisté organické hmoty což odpovídá 9t středně kvalitního hnoje. V období zemědělské velkovýroby tato bilance vykazovala v celostátním průměru 25% schodek v přísunu organických látek do půdy. Příčinou nedostatečného organického hnojení byl nesoulad technologií rostlinné a živočišné výroby. Omezený přísun organické hmoty do půdy byl kompenzován zvýšenými dávkami tehdy levných minerálních hnojiv. S úbytkem humusu jako následkem tohoto dlouhodobého hospodaření se budou muset podnikatelské subjekty potýkat na většině orné půdy.

Zvýšení obsahu humusu v půdě je možné pravidelným organickým hnojením. Jde ale o opatření dlouhodobé, neboť jen menší část dodaných organických látek se v půdním prostředí přemění v trvalý humus. Humus je možno připravit mimo půdní prostředí v kompostech. Při kompostování probíhá přeměna organických látek stejným způsobem jako v půdě, ale můžeme ji technologicky ovládat, a získat co největší množství humusu v co nejkratším čase. Technologie výroby kompostu by měla zabezpečovat podmínky pro rozvoj mikroorganismů, které přeměňují organickou hmotu na trvalé humusové látky. Vyzrálým kompostem dodáváme do půdy již připravený humus čímž se proces obnovy půdní úrodnosti značně urychlí.

Kompostování přináší řadu dalších výhod. V kompostech můžeme zpracovat veškeré organické zbytky a hnojivé odpady a tak si usnadnit úklid své farmy. Podle místních podmínek je možno ke kompostování využít i hnojivé odpady z dalších provozoven v obci a okolí a rozšířit si tak zdroje organické hmoty a živin pro půdu. Obsah rostlinných živin v kompostu není dnes již zanedbatelný, neboť cena minerálních hnojiv za posledních deset let mnohonásobně stoupla. Kompostování odpadů má ekologický význam pro ochranu životního prostředí.

Zájem zemědělců o kompost a o kompostování procházel v minulosti řadou změn. Svého maxima dosáhl v osmdesátých letech, kdy se využívalo u nás ročně více než 3 mil. tun tzv. průmyslových kompostů vyráběných agrochemickými podniky. Tato výroba byla dotována státem a kompost byl poskytován zemědělským závodům za výhodnou cenu. Výroba kompostů v současnosti bez dotací bude vhodná v podmínkách vysoké intenzity zemědělské výroby.

Předpokládám, že až se u nových hospodářů na půdě upevní vědomí nutnosti udržovat a zvyšovat půdní úrodnost a přesvědčí se o rentabilitě organického hnojení, nabude kompostování dřívějšího významu. Kompostování je ve své podstatě historická zkušenost a nejvíce je rozvinuto ve státech s intenzivním zemědělstvím.

Poznámky vydavatele: