Organizace výroby faremních kompostů

Při výrobě kompostů nesmí dojít k ohrožení povrchových a podzemních vod. Tento požadavek nám umožňuje výroba na vodohospodářsky zabezpečeném kompostovišti.

Kompostoviště je nutno řešit tak, aby se zamezilo vniknutí přívalových vod na nepropustnou plochu kompostoviště. Dno kompostoviště musí mít podélný sklon 1,5-3% směrem k jímce. Okraje obrubníku kompostoviště musí být vyvýšeny nad terénem 40 cm. Nepropustná plocha může být živičná, železobetonová monolitická nebo panelová.

Panelová plocha kompostoviště a bezprostředně navazujících pojezdových komunikací je nepřípustná v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů a ochranných pásmech léčivých a minerálních vod, protože umožňuje při porušení zejména spár, únik škodlivých látek do podloží. Pro kompostoviště je požadováno, aby bylo vybaveno vhodným kontrolním systémem pro zjištění případného úniku závadných látek. Komposty je možno vyrábět i na plochách vodohospodářsky zabezpečených hnojišť, silážních žlabů a různých skladů.

Jednorázově lze kompost vyrobit na dočasném polním kompostovišti např. na okraji pozemku kde bude kompost použit. Nesmí však jít o meliorovaný pozemek nebo pozemek v pásmu ochrany vodních zdrojů. Umístění dočasného kompostoviště se doporučuje projednat s místně příslušnými veřejnoprávními orgány. Na dočasném kompostovišti je nutno komposty zavlažovat opatrně. Je nutné, aby při závlaze byla vrstva substrátu nad terénem minimálně 1m. Navážení závlahy je nezbytné průběžně kontrolovat a při nebezpečí průsaku nebo volného odtoku závlahu zastavit a kompostovou zakládku upravit do jiného vhodného tvaru.

Z technologického hlediska je možno výrobu kompostů provádět:

1. v biofermentorech,
2. v kompostech plošných,
3. v kompostových zakládkách.

Biofermentory jsou dnes nabízeny buď jako stabilní zařízení z monolitického železobetonu, nebo jako mobilní, instalované na zpevněnou plochu. Výrobci těchto biofermentorů (bioreaktorů) doporučují zpracovávat až pětinu objemu nasákavého materiálu (drcená sláma, piliny a pod.) na čtyři pětiny tekutého odpadu (kejda, slepičí trus, čistírenský kal). Zpravidla v pěti až sedmidenním cyklu směs fermentuje při teplotách cca 55°C za intenzivního provzdušňování. Bioreaktory vybavené posunem materiálu pracují kontinuálně a denně jsou doplňovány odpadem. Použití biofermentorů se však neobejde bez míchacího zařízení, dopravníku, nádrží a čerpadel na tekutý odpad a další manipulace se substrátem předpokládá nakladač. Substrát po krátkodobé fermentaci nemá charakter vyzrálého kompostu s vytvořenými humusovými látkami. Náklady na výrobu kompostu s použitím biofermentorů jsou ve srovnání s výrobou na kompostových zakládkách minimálně dvojnásobné.

Plošné komposty se uplatňovaly v minulosti tam, kde nebyla vhodná mechanizace k zakládání krechtových kompostů. S výhodou byly zakládány na souvratích. Kompost se zakládá vrstevnatě z chlévské mrvy a dalších hmot do výšky 50cm a je zpravidla zavlažován močůvkou. Překopávka kompostu se provádí hlubokou orbou. Plocha s těmito komposty je po 2-3 roky využívána jako tučný hon k pěstování krmných plodin nebo teplomilných zelenin. Obdělávání těchto kultur zčásti rovněž nahrazuje překopávku. Po zrušení tučného honu se kompost rozváží na zbývající část pozemku.

Máme-li trvale k dispozici nakladač, je nejúčelnější provádět výrobu kompostů v zakládkách (kompostování krechtové) na trvalých nebo dočasných kompostovištích. Odpady navážíme při krechtovém kompostování přímo do zakládky (bez meziskladů) a rovnoměrně je vrstvíme po její délce tak, aby příčný průřez zakládky obsahoval všechny složky surovinové skladby. Tvar zakládky by měl umožňovat závlahu tekutou složkou. Nejlepší je lichoběžníkový průřez s rovným povrchem, lemovaným zvýšeným okrajem. Někdy je výhodné vyhloubit v povrchu zakládky pro navážení tekuté složky mělkou lagunu. Tvorba zakládky a její formování nakladačem je patrné z obr.č. 3.

Překopávka zakládky nakladačem je nejúčinnější do boku kompostu. V případě nedostatku místa je možno zakládku opakovaným přehozem vrátit na své původní místo nebo překopávku provádět po délce zakládky. Stálá výroba kompostů na kompostovišti se provádí tak, že po homogenizačním přehozu založených hmot do boku se na uvolněné místo zakládají nové hmoty pro přípravu kompostu. Druhý přehoz kompostu se provádí až po expedici vyzrálého kompostu (obr. č. 4.).

V případě, že v surovinové skladbě kompostu je hmota, která se proti ostatním složkám rozkládá podstatně pomaleji (nedrcená stromová kůra, pazdeří, dřevní štěpka), doporučuje se tuto hmotu předkompostovat s kejdou nebo s močůvkou. Předkompostování se provádí na samostatné zakládce a může trvat déle než rok. V průběhu předkompostování je vhodné zakládku alespoň jednou překopat. Předfermentovanou hmotu přidáváme do nové zakládky podle surovinové skladby nebo předfermentovanou zakládku dalšími surovinami doplníme a provedeme homogenizační překopávku.

Kompostování může být spojeno s výrobou různých pěstebních substrátů (zahradnických zemin) pro zakládání nových záhonů, skleníkové plochy, hrnkové kultury, balíčkovanou sadbu nebo pro prodej. Příprava substrátu se provádí zrnitostní úpravou vyzrálého kompostu na sítech o průměru ok 2-4 cm (síta rotační, vibrační, prohazovačka). Odpad nad sítem je možno použít jako surovinu do nově zakládaného kompostu.

Komposty připravujeme a využíváme tak, aby náklady byly rentabilní. Minimalizujeme především dopravní náklady a při využívání vzdálenějších hmot zvažujeme jejich hnojivou hodnotu ve srovnání s přepravními náklady. Zemité odpady (skrývky, cukrovarnické hlíny, rybniční bahno) využíváme jen v blízkosti kompostoviště. Odpadní hmoty zásadně nekupujeme a snažíme se od producenta odpadu získat finanční příspěvek za zneškodnění odpadu nebo alespoň úhradu nebo zajištění dopravy. Pro usnadnění kalkulací uvádí tabulka 2 normativy spotřeby paliv při kompostování a při aplikaci kompostů.

Tabulka 2: Normativy spotřeby paliv

Pro praktickou výrobu kompostu chci připojit některé osvědčené zkušenosti: Při kompostování listí, natě, hlíz a plodů napadených houbovými chorobami přidáváme na 1m³ těchto hmot 10-15kg páleného vápna.

Při kompostování se snažíme, aby nedošlo k zaplevelení kompostu a plevele na zakládce a v okolí kompostoviště likvidujeme před jejich vysemeněním. Omezujeme kompostování plevelů s vyzrálými semeny. Oddenkaté plevele ukládáme dovnitř kompostové zakládky, alespoň do hloubky 40cm. Vápenina v kompostové zakládce nesmí přijít do přímého styku s chlévskou mrvou nebo s drůbežím trusem. Při kompostování většího podílu pilin přidáváme pro zlepšení pórovitosti na 1t pilin 60-70kg řezané slámy. Překopávku a zálivku kompostu neprovádíme v mrazivém období.

Pro usnadnění úvah o vlastní výrobě kompostů uvádí tabulka 3 některé surovinové skladby z nejběžnějších hmot (v % hmotnosti kompostové zakládky).

Tabulka 3: Surovinová skladba kompostů

Kromě uvedených surovin je možno uvažovat o kompostování lihovarských, škrobárenských, jatečních a konzervárenských odpadů, kapucínů, saturačních kalů a kompostových rašelin (viz. Příloha I.) za předpokladu, že je to ekonomicky výhodné.

Obr. 5.: Homogenizační překopávka čelním nakladačem.
Obr. 6.: Homogenizační překopávka neseným překopávačem na principu pásové frézy.
Obr. 7.: Zavlažování kompostu kejdou na kompostárně zemědělského družstva.
Obr. 8.: Bočně nesený překopávač kompostu (ZD Živonice).
Obr. 9.: Kompostování na nově vybudované kompostárně zemědělského podnikatele.