Omezování cizorodých látek při kompostování a při využívání hnojivých odpadů

Cizorodé látky mohou nepříznivě ovlivňovat zrání kompostů, půdní úrodnost a růst rostlin a jejich hromadění v půdě a jejich příjem rostlinami je nežádoucí s ohledem na možnost ohrožení zdraví lidí a zvířat.

V hnojivých odpadech mohou být přítomny jednak organické cizorodé látky nebo stopové toxické prvky tzv. těžké kovy. Z organických cizorodých látek jde především o rezidua pesticidů, ropné uhlovodíky, chlorované a aromatické uhlovodíky , komponenty dehtu a polychlorované bifenyly. Mezi stopové toxické prvky patří i mikroelementy, prvky v nepatrných koncentracích nezbytné pro výživu rostlin, ale ve větších množstvích ohrožující zdraví lidí a zvířat (zinek, měď, molybden).

Největší nebezpečí představují sledované stopové toxické prvky, jejichž maximální přípustná koncentrace se stala jakostním znakem pro komposty podle ČSN 465735 (Příloha IV.). Kompost třídy I je pro půdu zcela nezávadný a je ho možno na půdu aplikovat jednou za tři roky. Kompost třídy II nesmí být aplikován na půdy s výměnnou reakcí nižší než pH 6,0 a na půdy, kde se pěstují plodiny pro přímý konzum. Nejvyšší přípustná dávka kompostu třídy II je 20t sušiny na hektar jednou za tři roky. Kompost třídy II je možno použít jen k hnojení půd u kterých nebyl rozborem zjištěn obsah ani jedné sledované látky vyšší než jsou mezní obsahy pro půdy stanovené ministerstvem zemědělství (Příloha V.).

Zemědělská půda nesmí být hnojena kompostem, ve kterém obsah některé ze sledovaných látek je vyšší než u kompostu třídy II. To se vztahuje nejen na komposty ale i na další hnojivé odpady, které je možno použít bez kompostování.

ČSN 465735 (Příloha IV.) omezuje obsah sledovaných látek v hmotách používaných pro kompostování. Použijeme-li do kompostu hmotu s vyšším obsahem cizorodé látky než je přípustná hodnota pro kompost je třeba propočítat s ohledem na ostatní suroviny, je-li možno vůbec vyrobit nezávadný kompost. Obsahově neznámé odpadní hmoty by měly být kompostovány teprve po znalosti chemické analýzy. Vzhledem k nákladným chemickým analýzám (cena 1 vzorku 1500-2000 Kč) je třeba, aby chemický rozbor zajistil producent odpadu. Odpadní hmoty ze zemědělské výroby (mrva, močůvka, sláma, odpad rostlin) obsahují pouze pozaďové hodnoty stopových toxických prvků. Nízké obsahy vykazují piliny, stromová kůra, kuchyňský odpad, bioodpad ze separovaného sběru, ornice.

Výjimečně byly zjištěny zvýšené obsahy stopových toxických prvků ve stromové kůře z Jizerských hor a v rybničním bahně z jihočeských rybníků. Podezřelé na zvýšený obsah stopových toxických prvků jsou drtě a prosevy tuhých komunálních odpadů, nabízené často ke kompostování a čistírenské kaly. Čistírenské kaly z menších obcí a měst jsou zpravidla na obsah cizorodých látek nezávadné. Kal z kanalizačních čistíren velkých průmyslových aglomerací obsahuje zvýšené množství stopových toxických prvků. Koželužské odpady jsou nejčastěji kontaminovány chrómem. Popelnaté odpady jsou podezřelé na zvýšený obsah stopových toxických prvků. Obvyklé množství stopových toxických prvků pro vybrané skupiny odpadů jsou uvedeny v tabulce 4.

Tabulka 4: Obvyklé množství stopových tox. prvků v mg.kg-1suš.

Zemědělcům jsou v současné době nabízeny různé hnojivé odpady ke kompostování i k přímému hnojení, včetně dopravy. Někteří producenti odpadů nabízejí i značné poplatky za zneškodnění odpadů a nezávadnost odpadu dokládají chemickým rozborem a odborným posouzením. Na žádost některých zemědělců jsme prověřovali vhodnost nabízených čistírenských kalů pro kompostování a pro přímé hnojení a zjistili jsme případy, kdy kvalita odpadu byla doložena rozbory staršími jednoho roku, nebo že rozbory nebyly provedeny metodou předepsanou ČSN 465735. Největší závadou však bylo, že čistírenský kal nanejvýše vhodný pro kompostování byl doporučován k přímému hnojení půdy. Propočet surovinové skladby kompostů s ohledem na obsah cizorodých látek se provádí obdobně jako při propočtu ostatních jakostních znaků. Posouzení obsahu stopových toxických prvků v odpadech a kompostech a jejich omezování podle normativních předpisů je nesmírně důležité pro udržení nezávadných půd (Příloha V.) a zabezpečení zdravotně nezávadné zemědělské produkce.

Příklad: Zemědělec uvažuje zda odvodněný čistírenský kal o 70% vlhkosti s obsahem v 1kg sušiny 8mg As, 6mg Cd, 90mg Cr, 80mg Cu, 0.8mg Hg, 40mg Ni, 400mg Pb a 600mg Zn může použít k přímému hnojení nebo k výrobě kompostů (má ke kompostování ještě drcenou kůru a řezanou řepkovou slámu). Dojde k závěru, že vzhledem k nadměrnému obsahu Cd a Pb (ČSN 465735, příloha IV.) nelze kal k přímému hnojení použít. Propočtem surovinové skladby kompostu (Příloha VI.) zjistí, že je možno ze 100t kalu, 60t kůry a 30t řepkové slámy vyrobit vyzrálý kompost II třídy. Propočet je proveden pouze pro Cd, Pb a Zn, které jsou v kalu v kritických koncentracích.

Obr. 10.: Polní kompostoviště menší zemědělské farmy.
Obr. 11.: Polní kompostárna s překopávačem zahraniční výroby.